15

148 17 0
                                    

Nick

Běhal jsem po celým městem a hledal ho, pršelo jako z konve. Klukům jsem po dvou hodinách řekl ať jdou domu. Kevin objal smutného Marcuse a šel s ním k němu.

Já si pak vzpomněl na místo kde jsme se potkali, bylo to u jednoho mostu. Byl tam krásný výhled. Tak jsem se tam rozběhl. Běžel jsme chvilku, bylo to kousek.

Doběhl jsem tam a on tam stál, mokrý se zbraní u hlavy. Došel jsem k němu a chytl ho za zápěstí. On se otočil a hned mi vyprávěl že ho nikdo nechce. Že jsem ho nemiloval. "Martinusi já tě ale pořád miluju, budu ti to říkat klidně každý den" řekl jsem. On se otočil a já ho hned políbil.

Chvíli jsme tam stali a objímali se. Potom jsem se odtáhl a vzal mu tu zbraň, tu jsem si dal do pouzdra. "Martinusi, co sis myslel? Já to nemyslel tak že se chci rozejít úplně. Ale můžeme si dát pauzu" povzdechl jsem si a koukl na něj. "Ale jak vidím tak to neseš těžce. A to jsme se ani nerozešli" zasmál jsem se.

"Já vím že ti jen dělám starosti. Klidně se se mnou rozejdi. Já to nějak přežiju" řekl mi Martinus. Já se usmál a objal ho." Kdybych věděl že jsi taková citlivka tak bych to ani nezmínil" řekl jsem a táhl ho od zábradlí.

"Neboj se, nenechám tě samotného. Jen jsem potřeboval trochu klidu od toho všeho. Teď pojď domu, jinak budeš nemocný. Jestli teda už nejsi" řekl jsem a táhl ho domu.

..........

"Tady máš čaj" řekl jsem Martinusovi. On poděkoval a víc se ke mě přitulil. "Takže všechno v pohodě?" zeptal se Kevin, který objímal Marcuse.

"Jo v pohodě" řekl jsem a usmál se na Marcuse. Ten mi naznačil ústy že děkuje.

End (M&M) Kde žijí příběhy. Začni objevovat