5. KAPITOLA

835 65 13
                                    

Třetí ročník skončil a Albus se opět musel rozloučit se svým nejlepším přítelem, oba se vraceli na prázdniny domů. Téměř každý den si psali, díky tomu utíkaly pro Albuse nenáviděné prázdniny rychle, až z nich zbýval poslední týden.

Harry si moc přál urovnat vztah s Albusem, než se vrátí zpátky do Bradavic. Proto byl plný naděje, když na něj jeden večer Albus zavolal ze svého pokoje, jestli si s ním může promluvit.

„Tak co, Albusi, koukám, že už se začínáš balit. Chceš pomoct?"

„Ne, tati, chtěl jsem se tě na něco zeptat. Mohl bych jet na poslední týden prázdnin na návštěvu k Malfoyovým?"

Harry zalapal po dechu. Těžce snášel, že jsou Albus se Scorpiusem nejlepší kamarádi, ale poslat svého syna do sídla bývalého Smrtijeda, kterého navíc v poslední době podezříval z černých machinací na ministerstvu, to bylo něco, co rozhodně nehodlal připustit.

„Nezdá se mi to úplně vhodné, nechtěl bys jim přeci přidělávat starosti."

„No, samozřejmě. Potterův syn – poloviční moták, jediné co umí, je přidělávat starosti. Abys věděl, Draco mě sám pozval!"

Zmínka Dracova křestního jména rozpálila Harryho do běla: „Moc se mi nelíbí, že by ses měl stýkat s bývalým Smrtijedem."

„Ale Scorpius je můj nejlepší kamarád. Bez něj nemám nikoho. Ty nevíš, jaké to je žít někde, kam nepatříš!"

„Albusi, já to také neměl lehké..."

„Já vím, ubohý sirotek, týraný strýčkem a tetičkou Dursleyovými..."

„Neměl jsem to těžké jen u nich. Některé roky byly strašné i ve škole. Byly doby, kdy mi nikdo nevěřil, že se Voldemort vrátil, považovali mě za blázna, spolužáci se mi na chodbách vyhýbali obloukem. A to doslova. Nedovedeš si představit, jaké to je, být úplně sám uprostřed davu."

„Ale já se cítím úplně stejně..."

„Nemáš k tomu žádný důvod, Albusi. To se ti snažím vysvětlit, cokoliv tě trápí, nemůže to být tak hrozné..."

„Aha, takže moje problémy jsou nepodstatné. Tak to se ti moc omlouvám, tati, že se tvůj syn trápí kvůli takové malichernosti, jako že je gay, místo aby bojoval s temnými černokněžníky."

Harry otevřel ústa a zase je zavřel. Nebyl si jistý, zda právě slyšel to, co slyšel.

„Radši už jdi, musím poslat sovu Scorpiusovi, že nepřijedu," vykázal Albus bezbarvým hlasem Harryho ze své ložnice.

SCORBUS a prokleté dítěKde žijí příběhy. Začni objevovat