SCORBUS a prokleté dítě

10. KAPITOLA

Hned druhý den ráno začal Scorpius sestavovat plán: „Pokud Rowleová něco skrývá, bude mít dveře zabezpečené kouzlem proti otevření zvenku. Jediná šance, jak do kabinetu vniknout, je proplížit se tam pod neviditelným pláštěm, když bude zrovna vycházet ze dveří."

„Tak na to rovnou zapomeň. James mi ten plášť nepůjčí ani za nic. A těžko mu ho můžeme ukrást, když nemáme přístup k němu na kolej," zamračil se Albus.

„Hodila by se nám pomocná ruka od někoho z Nebelvíru, nemyslíš?" naznačil Scorpius.

Albus zaúpěl: „Jestli máš na mysli zase Rose..."

„Ale no tak, Albusi, je to jediné možné řešení. Já myslím, že Rose náš poslední průzkum v oblasti lektvarů bavil, pokračování neodmítne."

Albus neslyšně zamumlal: „To není to, o co mám obavu..." a už o poznání hlasitěji řekl: „No, dobrá. Řekněme tedy, že se Rose podaří sebrat neviditelný plášť. A co dál?"

„Někdo bude muset vylákat Rowleovou z kabinetu," odpověděl Scorpius.

„Myslím, že mám určitou představu, jak to provést," zamrkal Albus spiklenecky.

Při snídani do sebe rychle naházeli jídlo a počkali na Rose ve Velké síni schovaní za sloupem. Když šla kolem, Scorpius ji bleskově zatáhl za rukáv hábitu k nim. Rose chvíli prskala a slibovala, že oba prokleje do pátého kolene, ale uklidnila se, jakmile vyprchal prvotní úlek. Scorpius jí vylíčil, co viděl v živém snu. Nejprve byla Rose pyšná, že měl lektvar požadované účinky, když ale Scorpius zmínil, jak mluvila profesorka Rowleová o kouzelnících z mudlovských rodin – Rose si hrůzou zakryla ústa. Albus pak navázal na Scorpiusovo vyprávění plánem na neautorizované zapůjčení (jak drobnou krádež sám označil) Jamesova neviditelného pláště.

„Tak dobře, pomůžu vám. Udělám, co bude potřeba, abychom zabránili budoucnosti, kterou vidí Scorpius ve svých snech. Sice s tím neautorizovaným zapůjčením," lupla Rose po Albusovi očima, „nesouhlasím, ale je to jediné řešení. To je bez debat."

O několik dní později mávala Rose z podloubí na Albuse a Scorpiuse na protější straně nádvoří. Sešli se u opuštěné lavičky, prosincový vítr jim nepříjemně foukal do uší. Rose vytáhla z pod hábitu malý balíček složený z lesklé stříbrnošedé látky a předala ho Albusovi.

„Musíme to udělat co nejdříve, za chvíli pojedeme domů na vánoční prázdniny. Do té doby musím plášť Jamesovi vrátit, jinak při balení pozná, že mu chybí," strachovala se Rose.

Domluvili si přesný čas, kdy se potkají na chodbě před kabinetem profesorky Rowleové.

Albus přicházel z jedné strany, doprovázel ho Scorpius schovaný pod neviditelným pláštěm. Z druhé strany chodby šla Rose, když se minuli před dveřmi do kabinetu, otočila se Rose na Albuse a teatrálně zakřičela: „Albusi, zradil jsi naši rodinu, jak se můžeš paktovat s tou Malfoyovic špínou?!" a vypálila směrem na Albuse, „Flipendo!"

Albus kouzlo odrazil – alespoň k něčemu mu výuka profesorky Rowleové byla, pomyslel si, při souboji okamžitě zapomněl na své nejistoty a odhodlaně se soustředil jen na rytmus obrany a útoku. Rose po něm vrhala další a další kletby, které Albus pokaždé odpálil bokem. Kletby narážely do stěn a dělaly ohromný rámus, který se nesl chodbou široko daleko.

Profesorka Rowleová vyběhla ze svého kabinetu a zaburácela, aby okamžitě přestali. Scorpius, který byl namáčknutý u stěny, využil příležitosti a než se dveře za profesorkou zavřely, proklouznul dovnitř.

„Co se to tady, u Merlina, děje? Kdo s tím začal?" zlobila se profesorka Rowleová.

„Já, paní profesorko. Albus je ostuda naší rodiny, že se nestydí, hrdě si tu vykračovat ve své zmijozelské uniformě!" prohlásila naoko dotčeně Rose.

„Pojďte se mnou, slečno Grangerová-Weasleyová, odvedu vás k ředitelce vaší koleje, ať s vámi naloží, jak uzná za vhodné," chytla Rose za límec a otočila se na Albuse: „Vy pane Pottere jděte do své společenské místnosti a zkuste se příště vyhýbat konfliktům." Trochu tlumeným hlasem povzbudivě dodala: „Mimochodem, vedl jste si velice dobře, jsem na vás pyšná."

Albus předstíral, že odchází, ale popošel jen o pár kroků, když se před ním nepatrně otevřely dveře do kabinetu profesorky Rowleové. Přesvědčil se, že je chodba prázdná a vklouzl dovnitř.