SCORBUS a prokleté dítě

8. KAPITOLA

V noci se Scorpius opět procházel bradavickými chodbami, spolužáci ho plácali po ramenou a skandovali: „Král škorpionů! Král škorpionů!" Jako vždy se sen rychle změnil na noční můru. Scorpius se vzbudil, čelo orosené studeným potem. Ležel na posteli a přemýšlel, co ten sen může znamenat. Myšlenky se mu honily hlavou a nedokázal usnout. Když konečně zabral, bylo už nad ránem.

„Vstávej, Šípková Růženko!" probudil ho Albus polštářem přímo do obličeje.

Scorpius se neochotně vyhrabal z postele, oči měl oteklé a lemované tmavými kruhy.

„Koukám, že jsi toho dnes moc nenaspal, zase jsi měl ten sen?" zajímal se Albus.

„Je to čím dál tím divnější," rovnal si své myšlenky nahlas Scorpius. „Nevím proč, ale nepřipadá mi to vůbec jako sen. Pocity, které mám vždycky na začátku jsou skvělé, ale nejsou mé vlastní. Když si uvědomím, kdo skutečně jsem, sen se změní v noční můru."

„Zdá se mi, jako bys viděl jinou realitu, možná to je vize budoucnosti?" napadlo Albuse.

Scorpius zakroutil hlavou: „Upřímně, doufám, že ne. Vypadá to, že mně je v tom světě líp. Ale cítím tam něco temného a zlého. A to já nechci."

„Kdyby ses tak mohl v tom svém snu pořádně porozhlédnout. Mohl bys zjistit, zda se odehrává v budoucnosti nebo ne." povzdechl si Albus.

„Albusi, to je geniální nápad! Musíme jít do..." zvolal Scorpius a seskočil z postele.

„Do knihovny," dokončil za něj Albus a naoko si postesknul: „Být geniální je moje prokletí."

V knihovně řádil Scorpius jako maniak. Běhal mezi regály, vytahoval jednu knihu za druhou a skládal je Albusovi do rukou. Když už byl štos knih tak vysoký, že přes ně Albus neviděl, zamířili konečně do čítárny.

„Můžeš mi říct, co vlastně hledáme?" zeptal se Albus.

„To nevím přesně. Ach, sladká nevědomost. Není to vzrušující?" zasnil se Scorpius. „Hledej jakékoliv zaklínadlo nebo lektvar, který má souvislost se sny, ok?"

Několik následujících dní trávili každou volnou chvíli v knihovně. Ale neměli štěstí.

„Myslím, že je na čase povolat do boje těžký kalibr," prohlásil jednoho odpoledne Scorpius.

„Co tím myslíš?" zeptal se Albus

„Poprosíme o pomoc Rose," odpověděl Scorpius.

Albus byl ale skeptický: „Zase Rose? U toho být nemusím, až tě pošle do háje."

Scorpius zaklapl knihy a vydal se hledat Albusovu sestřenku.

„Ahoj Rose," oslovil ji u nebelvírského stolu během večeře.

„Kde máš Albuse? Trable v ráji?" posměšně si odfrkla Rose.

„Jsem na tajné misi," mrkl na ní Scorpius. „Chtěl jsem tě požádat o pomoc s výzkumem."

„Proč zrovna mě?" zapochybovala Rose.

„Jsi ta nejchytřejší čarodějka, co znám!" prohlásil Scorpius bez okolků.

Rose to očividně zalichotilo, po tváři jí přeběhl drobný úsměv a souhlasně kývla.

Scorpius jí vylíčil svůj sen: „S Albusem máme teorii, že to není obyčejný sen, ale projekce možné budoucnosti, kterou někdo chce, abych viděl. Abych si to ověřil, potřeboval bych si během spánku zachovat vlastní vůli a bdělou mysl. Myslíš, že bys mi pomohla najít kouzlo nebo lektvar, který by to dokázal?"

„Něco jako živý sen, je to tak?" zeptala se Rose a Scorpius přikývl.

„Sejdeme se tedy zítra po vyučování v knihovně, ok?" navrhnul Scorpius a Rose souhlasila.

Po několik dalších dní se Rose připojila ke Scorpiusovi a Albusovi a převzala velení: „Albusi, ty projdi všechny knihy zabývající se kouzly. My se Scorpiusem projdeme lektvary."

Scorpius si přesedl k Rosině hromádce knih a dal se znovu do hledání. Každou chvíli jí ukázal na nějaký odstavec v knize, ona se k němu naklonila, přelétla text očima a pak zklamaně zakroutila hlavou. Albusovi se vždy sevřel žaludek z jejich blízkosti a neustálého špitání. Držel se jen silou vůle, ale žárlivost ho přemohla, když se Rose i Scorpius natáhli po stejné knize, jejich ruce se na malý okamžik dotkly a Scorpius zčervenal jak malina.

Albus hlučně zaklapl svou knihu a vyřítil se z knihovny.

„Albusi, počkej..." volal za ním Scorpius. „Měl bych se jít za ním podívat, co se stalo," řekl omluvně Rose a už se chystal také odejít, když v tom ho Rose chytila za rukáv hábitu a vzrušeně zapíchla prst do jedné z knih. „Podívej, tady to je! Vividus Somnium – nepříliš známý lektvar navozující hluboký spánek, během kterého si uživatel lektvaru zachovává bdělou mysl. Díky tomu je možné činit ve snu vědomá rozhodnutí. Využívá se hlavně jako součást terapie na překonání nočních můr," četla Rose z knihy Pokročilé lektvary pro čaroléčitele.

„To je ono Rose!" zvolal nadšeně Scorpius a přisedl si zpátky, aby společně prostudovali seznam ingrediencí a postup.

„Dobrá zpráva je, že žádná z přísad není na seznamu omezených nebo zakázaných ingrediencí. Část máme a zbytek mohu objednat zásilkovou poštou," řekla Rose a začala sepisovat objednávku. Když objednávku odeslali po sově, vypravili se každý na svou kolej. Scorpius doufal, že ještě zastihne Albuse ve společenské místnosti, ale bylo už pozdě a Albus byl ve své posteli, závěsy měl zatažené a pravděpodobně spal, jak se Scorpius domníval.