19. KAPITOLA

649 48 4
                                    

Kobka nad bývalým útočištěm Bellatrix, do které Delphini odnesla Albuse a Scorpiuse, byla úplně holá s klenutým stropem a několika podpěrnými sloupy, na kterých visely okovy. Uprostřed stál malý černý kotlík. Albuse a Scorpiuse připoutala ke dvěma sloupům a pod kotlíkem vykouzlila oheň.

„My ti svou krev dobrovolně nedáme. Budeš mě muset mučit nebo použít kletbu Imperius a i přesto budu vzdorovat do posledního dechu," zvolal odhodlaně Albus.

Delphini namířila hůlku na Albuse a maniakálně se zasmála: „Od Pottera bych nic jiného nečekala, obávám se ale, že takhle by mi tvoje krev byla k ničemu. Musíš ji dát dobrovolně, to znamená nikoliv pod účinkem kouzla." Pak hůlku pomalu otočila, až jejím hrotem zamířila přímo na Scorpiuse.

„Ne!" vykřikl Albus.

„Jak jsem si myslela... Počítala jsem s tím, že vaše slabá stránka bude touha po uznání. Proto jsem ti nadbíhala jako profesorka a Scorpiusovi jsem ukazovala budoucnost, ve které se mu bude žít lépe. Ale nikam to nevedlo. A dnes, když jste sem přišli společně, ruku v ruce, jsem to pochopila. Vaší slabinou je ten druhý! Takže teď uděláš, co ti řeknu, nebo Scorpius ochutná kletbu Cruciatus," vyhrožovala Delphini a hodila po Albusovi malý nůž a prázdnou skleněnou lahvičku.

Scorpius se podíval na Albuse a odevzdaně zašeptal: „Kdybych si měl vybrat, s kým zažiju návrat temných sil, vybral bych si tebe, Albusi."

Albusovi se zajiskřilo v očích a odtušil: „Bez urážky, ale já bych si vybral někoho obrovského a dobrého v kouzlech."

Oba se na sebe usmáli, Albus vzal do ruky nůž a všechny své myšlenky soustředil na trajektorii mezi jeho hrotem a Delphininým pohledem, kterým ho pozorovala jako v transu.

Depulso!" vykřikl Albus, nůž se mu vymrštil z ruky, jako šíp přeletěl místnost a zabodl se Delphini do oka.

Delphini zaječela bolestí a rukou si zakryla krvácející oko. Vztekle z něj vytrhla nůž a odhodila ho stranou. „To tě bude mrzet chlapečku," pohrozila Albusovi a vyslala proti němu kletbu Cruciatus.

V tom se za ní ozvala ohlušující rána a jedna ze stěn místnosti se rozletěla na všechny strany. V nově vzniklé průrvě stál Draco a za ním Harry.

Oba rychle přeskočili hromadu kamení a zdiva, Harry během vteřiny odzbrojil Delphini a Draco ji spoutal. Doběhli každý ke svému synovi. Albus na tom byl špatně, jeho tělo viselo bezvládně zavěšené v okovech. Harry mu zkontroloval puls, naštěstí byl naživu.

Hermiona, která vešla do kobky za nimi společně s Ronem, vyčarovala levitující nosítka, na které Harry Albuse položil. Ron mezitím pomohl Dracovi vytáhnout z místnosti Scorpiuse, který byl silně otřesený a nohy ho neposlouchaly.

Jako vždy si Hermiona zachovala chladnou hlavu a obratně rozdala poslední úkoly: „Harry a Draco, použijte letaxovou síť a dopravte kluky do nemocnice. Rone, prosím, informuj Ginny, že Albus je v pořádku a ať se okamžitě přemístí za Harrym ke Svatému Mungovi. Já zavolám posily a počkám tu, než mozkomorové odvedou Delphini do Azkabanu."

SCORBUS a prokleté dítěKde žijí příběhy. Začni objevovat