Dcera ✔️

Mjöllnir

Vstala jsem ze studené země a bolelo mě celé tělo. Aby ne, když jsem spadla jako pytel brambor.

,,Slečno Fosterová. Neříkal jsem vám, že se nemáte pokoušet vzdorovat?" zahřměl černokněžník, když jsem vstávala ze země.

,,A já vám zase říkala, že pokud vám neuvidím do obličeje, nehodlám se s vámi o ničem bavit,"

Když se na mě usmál, věděla jsem, co bude následovat. Za chvilku jsem opět ztrácela dech, ale tentokrát jsem se nedala. Podívala jsem se na něj a cítila, jak se ve mě hromadí odhodlání ho zničit. Upřeně jsem se na něj podívala a tentokrát to byl on, kdo zalapal po dechu. Obě ruce jsem natáhla před sebe a vymrštila je nahoru. Čáryfuk se vznesl do vzduchu a máchal rukama a nohama. Stráže se mě pokoušeli zastavit, ale marně. Kolem mě se totiž vytvořilo takové kouzelné pole, které jim nedovolilo ke mně přijít. Za chvíli se začal rozsypávat. Zbyl z něj jen prach. I jeho stráž se začala rozsypávat. Porazila jsem ho.

Vyčerpaná jsem se opřela o jeden ze stromů a snažila se popadnout dech a nabrat sílu. Periferně jsem viděla, jak se ke mně někdo blíží. Vzhlédla jsem a viděla ji. Byla to Frigga. Usmívala se na mě a položila mi ruku na rameno.

,,Dokázala jsi to." řekla s úsměvem a snad i obdivem?

,,Bez vaší pomoci bych to nezvládla. To vy jste mě učila."

,,Víš kde se právě teď nacházíme?"

,,To fakt netuším,"

,,Jsme na Asgardu."

Vykulila jsem na ní oči, protože čaroděj říkal, že je to jeho planeta. Evidentně jsem měla dobrou předtuchu, když jsem věděla, že mu nemám věřit.

,,Vy jste tedy zdejší královna." Přikývla, vzala mě za ruku a teleportovaly jsme se do zámku. Asgardský palác byl obrovský, ale bohužel i dost poničený.

,,Tam kde jsi byla, to byla Asgardská věznice. Ale pro extrémně nebezpečné. Zbytek cel není takových Jen ta část," vysvětlila mi Frigga a mě se trošku ulevilo.

,,Máš krásné šaty. Ta modrá ti opravdu moc sluší. Vypadáš úplně jako maminka,"

,,Vy ji znáte? Vím, že jste říkala, že znáte mého otce, ale že i matku?"

,,Ale ty ho znáš také," potutelně na mě mrkla a šibalsky se na mě usmála.

,,Ne, to tedy neznám."

Přišly jsme do místnosti, kde hlavní dominantou byl trůn, vedle kterého bylo položeno kladivo. Úplně to stejné, jaké měl Thor u Avengers.

,,Znáš to?" zeptala se mě královna a ukázala na kladivo.

,,Ano, Thor ho měl na Zemi, když..." v hlavě jsem si přehrála náš rozhovor a všechno mi do sebe začalo zapadat. Jako puclíky.

,,Když?"

,,Když přišel pomoci s hledáním mojí matky."

,,No tak, zkus ho zvednout," pobídla mě Frigga.

,,Já a zvednout tohle? Vždyť to musí být hrozně těžký,"

,,Jak pro koho. No tak, zkus to,"

S váháním jsem přišla ke kladivu a chytila ho oběma rukama. Zabrala jsem vší silou. Klopýtla, a i s kladivem v ruce spadla na záda. Pane bože. Já ho uzvedla.