Dcera ✔️

Co se to tady děje?

,,Vv, vy jste Janynina dcera?" zeptal se Thor s překvapeným výrazem.

,,Už to tak bude," usmála jsem se na něj a otočila se na Furriho.

,,Takže, Thore, pojď sem. Musíme tě detailně seznámit se vším, co se tady stalo. A jsi moc hodný, že jsi přiletěl tak narychlo," Jak jako narychlo, vždyť už to bude pomalu měsíc od jejího zmizení. 

Pánové si to zamířili do místnosti, kde jsme se před mým odchodem sešli. Když se otevřely dveře, všichni se k němu rozběhli a začali ho poplácávat po zádech a objímat. Podle mého si dost užíval to, že je středem pozornosti. V tichosti jsem se posadila na své staré dobré místo a nečinně pozorovala shledání po letech.

,,Tak povídej chlape, jak je na Asgardu. Už jsi král?"

,,Ne ,Tony, a ani to nevypadá. Sice už jsme nastolili mezi světy mír, ale otec se stále nechce vzdát své koruny. Je skvělý král a plně respektuji, že chce vládnout, dokud bude mít dost sil, ale už není nejmladší, takže se o něj občas s matkou bojíme," vysvětloval situaci které jsem sice absolutně nerozuměla, ale když myslí.

,,A co Loki? Neviděl jsi ho teď někdy?"

,,Ne. Proč? Doufám, že nic neprovedl,"

,,No vlastně máme podezření, že to on unesl Jane,"

,,Kdo tvrdí takové lži?" zaburácel, až mi z toho přeběhl mráz po zádech.

Všichni se podívali na mě a já chtěla jen jedno. Vypařit se jako pára nad hrncem.

Hromotluk ke mně přišel blíž a já se odtáhla.

,,Kde jste proboha přišla na to, že Jane unesl Loky?" poslední slovo řekl pomaleji a já se začala trochu bát. Řekla jsem mu všechno, co se stalo u ní ve výzkumném ústavu a on jen nevěřícně kroutil hlavou.

,,Bratr je neřád, ale tohle by neudělal," to jako fakt? Co to používá za slova?

,,Pane...Odinsone, já jsem přesvědčená o tom, že to byl Loky. Mě to nevymluvíte," zkřížila jsem si ruce na prsou a stála si za svým.

,,No tak, nebudeme se tu snad hádat. Luna je podrážděná a proti tobě by neměla šanci. Vždyť jsi bůh,"

Na tenhle argument nikdo nezareagoval a všichni ho přešli. K mé smůle mě večer hlídal náš bůh a Steve. Bohužel, jeden z dvojce musel zůstat. Thor toho spořádal tolik, že jsem pomalu ani nevěděla, co mu servírovat dál. Prostě jsem uvařila kopec špaget a k tomu maso. Zvláštní kombinace, ale alespoň toho bylo dost pro všechny. Tony si šel brzy lehnout a ani mu nevadilo, že bude spát na karimatce. Holt změnil názor.

Ten večer jsem nemohla spát, a tak jsem si šla pro horké mléko. Málem se mi zastavilo srdce, když se Thor objevil za mnou v kuchyni. To už bylo podruhé, co mě vyděsil a já měla sto chutí mu něco říct.

,,Omlouvám se. Nechtěl jsem vás vyděsit. Už zase."

,,Ne to je v pohodě. Jen jsem si šla pro mléko. Mamka mi ho dávala vždycky, když jsem nemohla usnout, a tak jsem na něj zvyklá. A co vy, že nespíte?"

,,Nám stačí spát obden a někdy ani to."

,,Vám, jako, jako bohům?" jen se usmál a přikývl.

,,Už vím, že máte bratra a otce. A matku?"

,,Ano také. Má matka je čarodějka. S Lokim vždycky vycházela lepé než všichni ostatní. Ale od chvíle, kdy se dozvěděl, že je adoptovaný to s ním od desíti k pěti,"

,,To mě mrzí, ale rodinu si nikdo nevybírá. No ne? Já třeba nikdy nepotkala tátu," řekla jsem sklesle, ale snažila se tak nepůsobit. Než na to stačil cokoli říct, objevil se v kuchyni Steve a vypadal hodně zvláštně. Měl úplně černé oči a v ruce držel něco, co vypadalo jako kopí.

,,Steve. Polož to," snažil se mu domluvit Thor. Marně. Kopí namířil na nás a vyšlehlo světlo, které nás oba odhodilo. Prolítli jsme stěnou, která oddělovala kuchyň od chodby. Absolutně jsme netušili, co se to děje.