Mezi davy, kteří se pomalu zvedaly ze svých sedadel jsem zahlédla Friggu. Koukala jsem, jak se na mě usmívá a míří ke mě. Až teď jsem zjistila, že mám celou dobu otevřenou pusu. To je velmi inteligentní Luno. Bravo. Hrálo mi v hlavě. Rychle jsem ji zavřela a usmála se na ní také. Když přišla ke mě na pódium, okamžitě mě popadla kolem krku. Také jsem byla ráda, že ji vidím. Objetí jsem jí oplatila a po pár minutkách se od ní odtáhla.
,,Co tady děláte?" Vypadlo ze mě údivem.
,,Co by jsi řekla. Chtěla jsem vidět svou vnučku, jak vyhraje."
Opravdu řekla vnučku? Do očí se mi začaly drát slzy dojetí. Okamžitě jsem je ale zahnala.
,,Tak pojď. Musíme jít."
,,Kam?"
,,Půjdeme k vám domů, protože si na Asgard určitě budeš chtít vzít nějaké věci."
,,Na Asgard? Co tam budu dělat? Tady jsem doma."
,,Teď i tam. A navíc. Ty nechceš být na svatbě svých rodičů?"
,,Cože?" Vykulila jsem na ní oči a ona se začala smát.
,,Ano, slyšíš dobře. Odin řekl, že když spolu mají dítě. Tebe. Tak by měli být manželé."
,,To ano, ale vždyť se už tak dlouho neviděli."
,,Ano, já vím, ale je to proroctví."
,,Co, že si Thor vezme astrofyzičku?"
,,Ne, ale že je to osud. Jejich láska nikdy nezmizela. Tvůj otec musel na Asgard, protože hrozila válka a s tvou matkou se musel rozejít. Chránil ji."
,,Stále to moc nechápu."
,,To nevadí. Teď ale nesmíme ztrácet čas. Jdeme k vám." Jen co to dořekla jsme se ocitly u nás v obýváku.
,,Tak takhle to vypadá u mitgarňanů. Vždycky mě to zajímalo."
Královna se posadila do křesla v obývacím pokoji a já si běžela sbalit věci.
,,Mám si brát hodně oblečení?" Zakřičela jsem na ní. Hrozně jsem se lekla, když jsem ji uviděla sedět na mé posteli.
,,Vzhledem k tomu, co máš v šatníku myslím, že si ho můžeš nechat tady." Co mám s oblečením?
,,Vám se nelíbí?"
,,Je určitě hezké, ale do Asgardu se nehodí." Vstala a vzala do ruky fotku na které jsem byla já s mamkou. Tehdy mi bylo pět let.
,,Co je to?"
,,Tohle je fotka."
, Zajímavá věc. Máš ještě nějaké?"
,,Ano." Vyndala jsem krabici z fotkami a podala jí královně.
,,Dobře. Takže máš všechno?"
,,Řekla bych že ano."
,,Dobrá tedy. Heimdale?"
A v tu chvíli nás pohltil kruh světla a mířily jsme vzhůru. Byl to nepopsatelný zážitek. Po chvilce jsme se ocitly ve zlaté kopuli. Na stupínku stál muž, který byl velmi zvláštně oblečený. Uklonil se a usmál se na mě.
,,Vítejte v Asgardu."
ČTEŠ
Dcera ✔️
FantasyAhoj. Jmenuji se Luna Fosterová. Možná znáte mojí mamku Jane Fosterovou. Moje mamka je známá vědkyně a dá se říct, že jsem hodně po ní. Také mě zajímá věda a tajemno. A ptáte se, co jsem zdědila po svém otci? Popravdě, vůbec netuším. Nikdy jsem ho n...