Posadila jsem se na Willovu postel a sledovala jak z mrazničky vytahuje něco, co by mi mohli přiložit na klouby. "Kde máš vlastně spolubydlícího?" zeptala jsem se a pohlédla na prázdnou postel.
"Někde se fláká," pokrčil rameny. "nebývá tu tak často."
"Možná šel na ten mejdan, který se koná dnes." kousla jsem se do rtu a pohlédla na Willa, abych viděla jeho reakci. Překvapeně se na mě podíval. "Myslel sis, že se to nedozvím? Chtěl si tam jít a neříct mi to?"
"Cože?" vyhrkl a zabouchl ledničku. S pytlíkem mražené zeleniny přešel ke mě. "To je hloupost, Ello. Asi jsem si prostě myslel, že to budeš vědět-" pokrčil rameny. "a můžeme tam jít, jestli chceš, ale radši bych byl jen s tebou. Můžeme si zajít na večeři a potom můžeme jet sem a pustit si film.. Chtěl jsem mít prostě normální rande."
"Takže v tom nic jiného není?" zašeptala jsem.
"Samozřejmě, že ne," zakroutil hlavou a pohladil mě po tváři. "nikdy bych tam nešel tajně.. Já jen- od té doby co tě znám, mě ty mejdany nebaví. Nejradši bych všechen svůj čas trávil s tebou a s nikým se o tebe nedělil."
"Jsem na tebe, ale naštvaná." založila jsem si ruce na hrudi. "Neměl ses s ním prát, Wille."
"Možná neměl," ušklíbl se. "ale ty by si mi mohla prozradit, kde ses naučila dávat takovou ránu." posadil se vedle mě a já se na něho podívala, přičemž mi spadly vlasy do obličeje.
"Mám svoje tajemství." odpověděla jsem. "A na ten mejdan nemusíme.. mohli bychom jet do města.. třeba do kina a na večeři? Bylo by to naše první oficiální rande.. nic proti našemu vztahu, ale-"
"Chápu," zasmál se a natáhl ruku, aby mě pohladil po tváři. "nebolí to?" zeptal se a podíval se na moji ruku.
"Ani ne," řekla jsem popravdě. "ani jsem skoro necítila, že jsem ho praštila." Will se znovu zasmál. "Wille?"
"Ano?"
"Slib mi, že se přestaneš prát.. říkal si, že ses kvůli mě změnil.. slib mi, že se nebudeš dostávat do rvaček, kvůli kravinám. Nechci chodit s klukem o kterého se budu bát."
"Slibuji," zašeptal a něžně mě políbil. Odložila jsem sáček vedle sebe a vylezla mu do klína. Jeho ruce si našli místo na mém pasu. Cítila jsem krev, která mu tekla z roztrženého rtu, ale bylo mi to jedno. "panebože co to se mnou děláš?" zamumlal do polibku. "Celého sis mě získala."
"Celého?" pousmála jsem se. "Jsem stejná jako ostatní, Wille."
"To se pleteš," odpověděl. "nezískala sis jen moji pozornost, Ello. Získala sis moje srdce, které jsem nikomu nikdy nedal."
"Takže vy na mejdan nejdete?" zeptala se Maddie, která se stejně jako já připravovala.
"Ne," zakroutila jsem hlavou. "máme dnes naše první oficiální rande.. jen my dva."
"Těšíš se?" pousmála se Maddie a já přikývla. Otočila jsem se na ní a pousmála se.
"Víš.. S Willem ten vztah je úplně jiný než se Simonem. Měla jsem Simona ráda, ale až teď zjišťuji, že Will je ten kterého doopravdy poprvé miluji." řekla jsem. "Jak vypadám?" otočila jsem se po pokoji.
"Will má prostě štěstí, že sis vybrala zrovna jeho. Mohla by si mít každého kluka na škole." zasmála se.
"Nikdy bych si nevybrala někoho jiného." zašeptala jsem a podívala se na svůj odraz v zrcadle. Najednou někdo zaklepal na dveře a já spěchala otevřít.
"A-" dřív než mě stihl pozdravit jsem omotala ruce kolem jeho krku a políbila ho. Když jsem se od něho odtáhla, Will se pousmál. "hoj." dořekl. "sluší ti to."
"Děkuji." pousmála jsem se. "Ty taky celkem ujdeš." ušklíbla jsem se a Will se pobaveně uchechtl. "Jen si vezmu věci a můžeme jít."
"Nazdárek, Wille!" houkla na něho z pokoje Maddie.
"Ahoj, Mads." pozdravil a já ho zatáhla do pokoje. Došla jsem k posteli, kde jsem měla hozenou kabelku a nachystala si do ní věci.
"Dobře, můžeme vyrazit." usmála jsem se. Došla jsem k Maddie a objala jí. "Užij si mejdan."
"A vy si užijte rande." mrkla na nás a já se potěšeně usmála. Šla jsem na rande s klukem, kterého jsem milovala.