Transformers I. - Podivuhodná cesta

Právě, když jsem...(Rejdař)

Právě, když jsem upravoval Hlídkovu zbraň, zavolal mě Záblesk do velína. Když jsem vycházel, vystrčil hlavu z vedlejších dveří i Obchvat. ,,A hele, tebe Záblesk taky chce? Co se děje?"

Pokrčil jsem rameny. ,,To nevím, ale bude to asi něco vážného, vrací se i Střelka," ukázal jsem na monitor u brány. A nejen to; ze shora už také přijeli výtahem Argus s Hlídkou. Radar asi byl už na místě. Moje domněnka se potvrdila, jen jsem otevřel dveře od velící místnosti. Radar seděl u vysílače, okolo sebe Zábleska s Letkou. Tvářili se velice ustaraně.

,,No, tak jste tu konečně všichni," zabručel tak pro sebe Záblesk.

,,Všichni ne, chybí Minař," komentoval to přidrzle Obchvat.

Záblesk se po něm podíval, ale ne naštvaně, což by se asi slušelo, jako spíš ustaraně. ,,Já vím, Obchvate, a kvůli tomu tady také všichni jste," povzdechl si náš vůdce. ,,Radare, seznam ostatní s tím, čeho jsi si všiml."

Radar se zavrtěl, mluvil dost nerad a ještě před takovým davem – muselo mu to být nepříjemné. ,,No... Je to asi deset minut, kdy zmizel Minařův signál z obrazovek - -"

,,Cože jsi to říkal?" vyjelo ze mě i z Obchvata najednou.

Radar se nejistě rozhlédl.

,,Nechte ho mluvit, vy dva," pokáral nás Hlídka. ,,Pokračuj, Radare."

,,Hmmm..., no, prostě je pryč, zkoušel jsem ladit a vysílat na všech frekvencích, protože když je bouřka, jako teď, senzorová síť nepracuje spolehlivě, jak víte..."

Minaři... Co se mu asi přihodilo? ,,A místo posledního kontaktu?" zeptal jsem se, nejspíš zbytečně. Nejradši bych okamžitě vyrazil do terénu hledat ho; co když právě teď potřebuje naši pomoc? ,,Co když do něj třeba uhodil blesk? Co když - -"

Záblesk zavrtěl hlavou. ,,To jsme už všechno probrali. Co si myslíš, že jsme dělali těch deset minut?"

Svěsil jsem ramena. ,,Já vím... Ale nechci se smířit s tím, že je tam někde sám!" Vzpomněl jsem si totiž na to, jak bylo mně samotnému, když jsem se probral na dně moře, zraněný a bez jediné představy o tom, kde jsem.

Záblesk mi položil ruku na rameno. ,,Je mi jasné, co se ti teď honí hlavou, Rejďo. Nejsi sám, ale v tomhle nečase nemáme nejmenší šanci, abychom ho našli."

,,A to nebudeme dělat NIC? Jenom tu budeme na sebe koukat a žvanit? To nemůžeme vymyslet něco... prostě abychom mu pomohli?!!!" vyletěl Obchvat najednou.

,,A kdo říká, že pro to něco neděláme?" vložila se do toho Letka. ,,Poslali jsme ven Krystala, jeho jediného se bouřka venku netýká. Zatím ho nenašel, a ani jeho energetickou stopu... A žádné Decepticony v okolí."

,,Nehádejte se," ozval se poprvé za celou dobu Argus. ,,Třeba je vysvětlení prostší, než by se na první pohled zdálo. Co když ho přece jen mají Coni? Co když ho stíní, jako jsme my stínili Sestřela, a proto ho nemůžeme najít?"

,,Pravda," zamračil se Záblesk, ,,ale ne, že by se mi to líbilo..."

A nelíbilo se to ani nám, ale během necelých půl hodiny se nám Argusova dedukce potvrdila z nejhodnověrnějšího zdroje; totiž – ozval se nám sám Hvězdolam... Byl plný sžíravého sarkasmu, jako vždy – ale nevím, co vlastně chtěl, protože po oznámení, že zajmul Minaře, chtěl zbytek probrat jen se Zábleskem, který si ten hovor přepnul k sobě a spěchal nahoru do své kabiny. My všichni jsme zůstali pohromadě a čekali jsme. Kdoví, co bude ten lotr chtít, možná se nám chce pomstít za Sestřela...