Eldiara: Vlčí trůn✓[OPRAVA DOČASNĚ POZASTAVENA]

14.Liščí křídlo

Las a Iris je za chvíli dohnali a Pharsa se jim rozpačitě omlouvala za tu její scénu. Mohla to říct úplně jinak.

Iris pokývala hlavou. ,,Neboj, když jsem si to přečetla v jeho myšlenkách, měla jsem chuť mu omlátit něco o hlavu."

Faramis se zatvářil naoko ublíženě a Pharsa se uchechtla.

,,Škoda že tu není Arcalima," povzdechla si a její dobrá nálada se trochu zmírnila.. ,,Tu by to jistě zajímalo."
Ačkoliv, jak ji Pharsa znala, tak ta by asi Faramisovo vysvětlení nevzala tak jednoduše, jako Pharsa.

Faramis jí chlácholivě olízl krk a ona se mu vděčně podívala do očí-pořád byly zelené, ne modré a to ji trochu rozčilovalo. Ale pořád to byl on, ať už by byl princ, nebo klidně vrah.

✨✨✨

Iris najednou prudce zvedla hlavu, když ji zahltila hromada vnitřních hlasů. A nepatřili Pharse, Faramisovi nebo Lasovi.

Hm, stopy... Čtyři vlci... Nejsou to ti uprchlíci, po kterých se tolik pátrá? Pomyslel si někdo a vzápětí ji zavalili myšlenky nejméně dalších deseti vlků.
Nesnášela to-vždycky ji z toho bolela hlava. Ve městě to vždycky vypínala a nebo minimálně potlačovala myšlenky všech, které nechtěla slyšet. Jenže teď, když cestovali takhle na odlehlém místě, svou magii udržovala v pohotovosti, aby je někdo náhodou nepřepadl-a teď se to vyplatilo.

,,Musíme se schovat," štěkla a všichni k ní upřeli pohled. ,,Je jich aspoň jedenáct, možná víc a ví o nás, ačkoliv se jen domnívají, že to jsme my."

Přečetla si ve Faramisových myšlenkách jeho úmysl a vzápětí se vítr obrátil proti nim a donesl k nim něčí pachy.

Pharsa se zamračila. ,,To nám nikdy nikdo nemůže dát pokoj?"

,,Smůla," zabručela Iris a zaměřila se zase k jejich myšlenkám.

Mám hlad...

Doufám že to jsou oni...

...chytíme, koupím si...

Jsou jen čtyři... Nemělo jich být pět?

Neměla ráda když musela poslouchat více myšlenek najednou, jelikož ji vždycky přerušila něčí další.

Dokázala však poznat, že je to jen nějaká skupina vlků, kteří se tak potulovali Eldiarou a dělali problémy. Možná se chtějí zmocnit trůnu. S tak malou 'armádou' těžko. I to nejmenší město mělo větší armádu.
Možná jen čekají, až se všichni pozabijí navzájem.

,,Tady není kde se schovat," zavrčel Las, v hlase jistou paniku a Iris překvapeně zamrkala. Její druh byl vždycky klidný, nikdy ho neviděla tak rozrušeného.

,,I kdybychom přeplavali řeku, nikde se tam neschováme!" Dodal Faramis.

Pharsa se najednou rozzářila. ,,A co se schovat v řece? Faramisi, mohl by si udělat vzduchové bubliny, ne?"

Faramis ji chviličku sledoval, ale pak se mu po tváři rozlil jasný, nadšený úsměv-tak silnou emoci u něj ještě neviděla. ,,Pharso, ty jsi génius!"

Jenže Iris v tu chvíli zaznamenala, že myšlenky jejich nepřátel jsou už blízko u nich.

,,Už je pozdě," řekla chmurně a obrátila se směrem ke kopci, ze kterého se k nim vyřítila skupina aspoň patnácti vlků. Svištěli dolů rychleji, než se Iris zdálo možné a ona z myšlenek jednoho z nich poznala, že ovládá rychlost a použil ji na sebe i ostatní.