Eldiara: Vlčí trůn✓[OPRAVA DOČASNĚ POZASTAVENA]

21.Ostiovy

Pharsa přistála za branami, a okamžitě jí obklopil zástup vojáků.
,,Chci jen vidět Ostiovy" řekla co nejklidnějším hlasem. Magie byla podivně zticha, a Pharsino podezření, že něco chystá, se ještě zvětšilo.
Lokin přistoupil k ní. ,,Já jí tam dovedu" nabídl se, a jeden vlk-nejspíš velitel-přimhouřil oči. ,,To jsi tak rychle zapomněl, co se včera stalo s bývalým velitelem, když tam šel?"
Pharsa se napjala. Co se s ním stalo?
Lokin zavrtěl hlavou. ,,Přesto jí tam vezmu. Je to jejich dcera, nebo jiná příbuzná, copak to nevidíte?"
Vojáci to věděli, ale dělali že ne.
,,Fajn" zavrčel velitel. ,,Ale jestli něco provede..."
,,Jasně, jasně" ušklíbla se Lokin, a kývl na ní: ,,Tak pojď"
Hlouček vojáků se rozestoupil a oni se vydali městem.
Procházeli kolem kamenných budov, vlci se jim vyhýbaly.
,,Jsi hloupý, víš to?" Zeptala se Pharsa, šedý vlk se na ní překvapeně podíval. ,,Proč?"
Pharsa se úšklíbla. ,,Pokud sis nevšiml, neumím ovládat Magii. Takže se klidně tady můžu proměnit, a všechny pozabíjet"
Lokin zakoulel očima. ,,Když nezabiješ mě, bude mi to jedno"
Pharsa z jeho hlasu poznala, že tohle město nenávidí, a že by odtud nejraději vypadl. ,,Copak nemáš rodinu?"
Šedý vlk sebou trhl. ,,Ne. Zemřeli na nemoc"
Pharsa sklonila hlavu. ,,To je mi líto. Moje rodina je taky mrtvá"
,,Já myslel že patříš k Ostiovým" zamračil se Lokin, a Pharsa v duchu zaklela.
,,No patřím, ale doteď jsem to nevěděla. Vyrostla jsem v Sarogu" odpověděla a rozhodla se změnit téma: ,,Jakou máš vlastně magii?"
Lokin se ušklíbl. ,,Neřeknu"
Pharsa se na něj tázavě podívala. ,,Co, bojíš se?"
Šedý vlk se uchechtl. ,,To určitě"
Domy byli čím dál honosnější, jak postupovali do středu města.
,,Tak co?" Naléhala Pharsa. Něco jí napadlo. ,,Víš, nevypadáš tu dvakrát šťastně"
Lokin nic neřekl, ale napjal se.
,,Mám přítele, který by tě odsud mohl dostat, a mohl by si pracovat v jeho službách. Mohl by si dělat co bys chtěl-cvičit magii, boj, cokoliv" vyprávěla, a snažila se nezmínit jakékoliv jméno.
Lokin zastříhal ušima. ,,Svou magii neříkám jen tak někomu"
Pharsa se zašklebila. ,,Nebude to horší než Magie. Ona mi mluví v hlavě, abys věděl. A hrozně falašně zpívá"
No dovol! Ohradila se Magie.
Lokin na ní vykuleně pohlédl. ,,Ona zpívá?" Nechápal a Pharsa se musela jeho výrazu zasmát.
,,Strašně" kývla, a pak zase zvážněla. ,,Tak vidíš, nebude to horší"
Lokin se zatvářil pochybovačně. ,,Když ti řeknu že jsem Stínobijec v zácviku, uvěříš mi to?"
Pharsa se uchechtla, a nedala najevo překvapení. ,,Jasně. Věř mi-viděla jsem divnější věci"
Třeba dva prince, z čehož jeden je můj druh, pomyslela si a znovu se jí zastesklo po Faramisovi.
,,No a ten tvůj přítel..." Začal Lokin, ale Pharsa ho přerušila: ,,Pokud se odsud dostanu, klidně tě k němu vezmu"
Najednou se ocitli před krásným, mramorovým domem s různými rytinami.
,,Dům Ostiových" řekl Lokin, a zastavil.
Pharsa se zhluboka nadechla. ,,Um, tak zatím ahoj"
Šedý vlk na ní kývl, a ona vykročila ke dveřím.
Zavyla před nimi, a po chvíli se otevřeli.
,,Ostiovy nepřijímají návštěvy" řekl sluha, který se objevil ve dveřích.
Pak jí sjel pohledem, a honem sklonil hlavu. ,,Promiňte"
Pharsa se naposledy ohlédla na Lokina, který se povzbudivě usmál, a pak vstoupila dovnitř.

Popravdě, čekala nějakou zatuchlou kobku, a uvnitř několik vlků sklánějících se nad kotlem se zelenou tekutinou.
Místo toho tu všechno bylo vymalované na bílozlato, a měli tu čisto.
Vstupní halou procházelo spoustu sloužících z různých dveří a oni do jedněch z nich vešli.
Ocitli se v prosté, bílé místnosti a sluha řekl: ,,Ohlásím váš příchod rodině Ostiových"
Tvářil se lhostejně, snad až znuděně, a Pharsa přimhouřila oči. Musí to být docela riziko, pracovat v domě vrahů, a tenhle vlk nevypadal, že by si dělal starosti.
Vyšel ven, a Pharsa čekala. Nechal otevřené dveře, ale stejně měla neodbytný pocit, že je tohle soukromé vězení Ostiových. Nebylo tu ani okno, vlastně tu nebylo vůbec nic.
Když se sluha vrátil, kývl na ní a ona vyšla z místnosti.
,,Ostiovy tě nyní příjmou" oznámil jí a vyrazil k jiným dveřím, hned naproti.
Prošli krátkou chodbou, a po chvíli stoupali nahorů.
Ocitli se před těžkými, zlatými dveřmi a sluha se odporoučel někam pryč.
Pharsa váhavě stála a nebyla si jistá, co má dělat. Co když to byl všechno špatný nápad? Přece jen, možná zabili její nepravou rodinu, určitě budou chtít zabít i ji.
Ale už nemohla couvnout, i kdyby chtěla.
Najednou se dveře otevřeli, a ona se zhluboka nadechla, než do místnosti vstoupila.

Faramis byl celý napjatý, jelikož se stopař ještě nevracel.
Pozitivní bylo, že je Pharsa stále naživu-poznal by, kdyby to tak nebylo.
Silen ho uklidňoval, že to může Eozovi chvíli trvat, ale mělo to pramalý účinek.
Zrovna teď všichni seděli v soukromé jídelně-on, Silen, Arcalima, Las a Iris.
Chyběla tam Pharsa, a to Faramise naplňovalo bolestí. Pohlédl ven z okna v naději, že spatří vlka, letícího k nim a se zprávou, že ví kde se Pharsa nachází.
Nic. Jen vrcholky zasněžených hor.
V duchu si povzdechl a vrátil se k jídlu.
Sotva se však odvrátil, ozvalo se tříštění skla a dovnitř vletěl šedý vlk, jehož srst se změnila v hnědou.
Silen zasténal. ,,Nemohl jsi to vzít dveřmi, Eozi?"
Faramis na něj vyčkávavě hleděl, zatímco se stopař zvedl a otřepal ze sebe zbytky skla.
,,Pardon" zamumlal jen, zatímco zvenku sem proudil studený vzduch.
,,Tak co?" Nemohl to Faramis vydržet.
Eoz se na něj podíval lhostejným pohledem, a otočil se k Silenovi.
,,Našel jsem jí. Ale musíte si to vyslechnout celé" prohlásil, ačkoliv Faramis ho sotva poslouchal. Jakmile uslyšel ty první tři slova, tělem se mu rozlila obrovská úleva. Za chvíli budou zase spolu.
,,Když jsem jí našel, utíkala zrovna z Lomrestu ve společnosti dvou dalších vlčic-byli s ní ve vězení. Možná vám něco řeknou jména Freya a Anya" vyprávěl, a Faramis stuhnul. Každý ty dvě znal-Freya zabila svou vlastní rodinu, zatímco Anya byla ještě známější tím, že vypálila své rodné město Ilear. Musí si Pharsa dělat přátele zrovna mezi vrahy?
,,Ublížili jí?" Zeptal se Faramis, ale Eoz ho ignoroval.
,,Odpověz mu" nařídil Silen netrpělivě a Eoz poslechl: ,,Ne, neublížili"
Faramis se podíval na Iris, jestli mluví pravdu, a růžová vlčice kývla.
,,Schovali se v jedné jeskyni, a když přečkali noc, rozdělili se. Pharsa z nějakého důvodu zamířila zase do města" pokračoval Eoz a Faramis se zamračil. ,,Proč by to dělala..?"
Hledal oporu u bratra, ale ten se tvářil stejně nechápavě jako on.
Najednou, jakoby pochopil, a zdálo se, že ostatním to došlo také.
,,Buď šla zachránit nějakého chudáka z vězení..." Začala Arcalima, ačkoliv to byla ta méně pravděpodobná možnost, i když Pharsa by to jistě udělala.
,,A nebo objevila vraha své rodiny" dokončil Faramis zachmuřeně.