Život Vlčí Princezny~

I.

Jaký může být život na vesnici? Lehký? Ne. Naopak je velmi těžký. Obyvatelé vesnice vyrábí své vlastní produkty a ty později odváží do větších měst, kde se snaží vydělat a uživit tak svoji rodinu. Ale nejlepší na vesnicích jsou příběhy, které si vesničané i s samany vypráví.

A vesnice, která nesla jméno Woltarins, měla svoji historii už 500 let zpátky, kdy na tomto území žily vlčí národy. Lidé schopni se za nocích proměnit ve vlky s možností pohybovat se takovou rychlostí, že jim nikdo nestačil. Jsou i tací co byli odlišní od ostatních. Měli schopnost se změnit kdykoliv chtěli a nebyli ovlivněni žádným úplňkem. Nejvíce to byli lidé královské rodiny.

Dnes se však o nich vyprávěly jenom legendy, i když obyvatelé vesnice Woltarins stále věřili, že byli mezi námi i dodnes a žili v okolních lesích skryti před lovci. Zlí lidé, co je lovili jen pro jejich vzácnou srst, která byla tak pevná, že jí šípy obyčejných lidí neprošli. 

Dnešní noc byla večerem mudrců. Bylo vždy, když několik dětí z vesnice dosáhlo věku 16 let. A z těch dětí byly vybráni pouze tři. Ti se pak vydali do hlubokého lesa se zahalenou postavou, která na ně vždy čekala na kraji lesa. A bohužel ta postava stála za mojí chatou. Brzy ráno se ale nevrátily všichni. Byli pouze dva. Ten  jeden se nevrátil už nikdy v životě. Stal se novým členem smečky bílých vlků.

A dnešní noc změnila i ten můj život.

------------------------

U velkého ohně, který dnešní noc nejenom hřál zmrzlá těla obyvatel Woltarins, ale osvěcoval několik mudrců s mojí babičkou sedící uprostřed. Byla šamankou naší vesnice a měla důležitou úlohu. V den, kdy několik z nás získalo 16. věk, se rozhodovalo, kdo je vyvoleným vydat se s neznámou osobou v masce do hlubokého lesa. Nikdo nevěděl, co se dělo po obřadu výběru, ale pokaždé se jeden nevrátil. Byl totiž členem vlků.

Moje babička měla na sobě obřadní oblek se vzácným náhrdelníkem. Její ramena se skrývala pod teplým pončem a náhrdelník se skládal z drápů bílých vlků, které bývalý šamani ulovili.

Naše vesnice se nacházela kousek od hory Špičák a nedalekého jezera Lihán. Místo spojené s Princeznou Měsíce, který chránila.

Já seděla naproti babičce s pěti dalšími dívkami a dvěma chlapci, čekající na tři, které zvolí bohové. Nikdo nechtěl být zvolen. A ani já, i když jsem byla trochu vzrušená z té atmosféry, co kolovala všude kolem.

,,Milé děti. Jednou za 16 let se zde scházíme a volíme tři z vás, kteří odejdou s Vyvoleným lesem až za horu Špičák a jezero Lihán. Dnes je noc kdy můžete začít nový život, ale dva z vás se vrátí zpět ke svým rodinám. " Babičky hlas byl tak krásný a pevný, že bych ho mohla poslouchat celé dny i noci. ,,Annie, Louisa a Patrik. Vy tři jste dnes zvoleni Bohy našich předků. Dnes se jeden z vás nevrátí domů." Babičky oči posmutněli a mně se před očima udělalo černo. Moje noční můra se vyplnila. 

,,Annie. Přistup blíže mé dítě." Předstoupila jsem pomalým krokem před svoji babičku a poklekla na koleno. ,,Dnes tě předkové zvolili a žehnají ti, aby jsi se vrátila zpět do vesnice ke svým blízkým." Je to něco jako rituál, kdy se chystáte dát někomu oběť a modíte se o jeho návrat zpět domů. Pak mi babička potřela červenou barvou znak srpku měsíce a já se postavila na černý koberec hned vedle mudrce Rinžána. Starého mudrce s šedými vlas i vousy a kulatými brýlemi. Louisa a Patrik prošli tím samým jako já, a pak se všichni postavili a pronesli poslední řeč odloučení.

,,O moje dítě nebeské, ty jež jsi bylo zvoleno vlčím národem, vrať se k nám i jeho druzi a ať letos nikoho nezvolí. Bohové stůjte při dětech." A pak se příbuzný a rodina rozloučili se svými dětmi. Babička přistoupila ke mně a bylo vidět, že chce něco říci, ale nevěděla jak. Byla z ní cítit nejistota, kterou málo kdy ukazovala.

,,Annie. Já...no...jak to říci. Nejsem tvoje babička. Ty jsi byla miminko, když tě jedna vlčice přinesla k nám do vesnice. Zahynula asi chvilku na to, co jsme se tě ujali. Z vlka se stala dívka velmi krásná, ale tvojí matkou nebyla. Je možné že...že tvoji rodiče žijí." Pak se usmála a objala mě jako i dva další a poslala nás k lesů, kde už čekal Vyvolený.

Můj život se teď změnil v pouhý jeden večer.

Ahoj. První kapitola už i předělaná je tu. Snažila jsem se příběh moc neměnit, ale trochu vylepšit.

Love you

Starry