XI.

165 22 1
                                    

Po koupeli jsem zalehla do postele a dost rychle jsem usnula. Ale tentokrát žádný zvláštní sen nebyl. Naštěstí.

Ráno jsem si trochu přivstala a vyšla na balkón sledovat východ Slunce. ,,Hmmm... Krásný čerstvý vzduch. To mi chybělo." Nadechla jsem se co nejvíce, abych ten čerstvý vzduch dostala do plic a pak zalezla zpět do pokoje. Dívky už klepaly na dveře a po mém svolení vstoupit, mi vybraly vhodný jezdecký úbor a vlasy mi upravily do normálního copu.

Jezdecký úbor byl pohodlnější než šaty. Tmavě modrá košile, černé kalhoty pevně vytvarované podle nohou (legíny), vysoké černé kozačky a plášť vhodný na jízdu koně. Byl modrý a dlouhý těsně pod zadek kde se rozšiřoval do strany. Do ruky jsem dostala malý bičík a byla jsem připravená. Skoro. Ještě mi nanesly  lehký make up a mohla jsem vyrazit na snídani.

Ve sále byla pouze matka též v jezdeckém úboru a vlasy měla upletené do dvou copů.

,,Dobré ráno matko." Matka se usmála a zase se věnovala snídani.  ,,Kde je otec a bratr? " Je zvláštní, že tu nebyli. Alespoň mi to tak přišlo.

,,Tvůj otec vyšetřuje noční napadení hlídky u rituální louky kde jsi včera byla. A Karl je na hodině šermu." No jo. Mě pak čekají taky hodiny jak stolovat a naučit se začátky historie našeho rodu. Prostě nudný den princezny.

Jakmile jsme se nasnídali, matka mě vzala rovnou do stájí, kde to vonělo po čerstvé slámě a vůně kůže sedel.

,,Ah Porte... Děkuji, že jsi připravil koně na vyjížďku. Je doprovodná stráž připravena?" Matka si povídala s mladíkem kolem mého věku a asi si dost rozuměli. Smáli se na celou stáj.

,,Jak se cítíte, princezno?" Vedle mě se z ničeho nic objevil Erik. Ten mladík, co byl v ten večer tím záhadným člověkem v masce a zavedl nás do lesa k dalšímu rituálu.

,,Na to, že tu jsem teprve druhý den, tak ani nevím. Pocity jsou smíšené a musím si začít zvykat na jiné prostředí. Jinak se chovat, oblékat... Je toho prostě moc na dva dny."

,,To Vám věřím." V blízkosti Erika jsem se cítila nesvá a nervózní. 'Co děláš?  Tak se ti líbí no.' Hold Erik je až moc hezký a sexy.

,,Annie! Pojď jsem na chvilku!" došla jsem k matce a ona se dívala do jednoho boxu pro koně. V něm stál krásný bílí kůň s čistě bílou hřívou a zelenými oči jako jarní tráva.

,,To je můj kůň?" Matka se usmála a vzala mě za ruku,  aby mě dotáhla ke koni. ,,Je to klisna. Je na tobě jaké jí dáš jméno. Od teď je jenom tvoje."

Jaké se hodí jméno pro čistě bílou klisnu. ,,Už vím. Budeš se jmenovat Luna jako měsíc na noční obloze."

S matkou, Erikem jakož to mým osobním strážcem a třemi strážnými jsme vyjeli na místo kam mě matka chtěla už od včerejší večeře vzít.

Ze začátku jsem si zvykala na jízdu na koni, ale Luna byla velmi trpělivá a nakonec se nám podařilo stát se jednou bytostí. Ale když se začnu soustředit na přírodu kolem, má mysl jako by nechtěla slyšet nic jiného než to krásné ticho. V lese se jelo krásně. Byl tu stín a slunce vás nepálilo, ale jakmile jsme dojeli k obřímu jezeru, tak člověk oslepl lesknoucí se hladinou vody, která zářila jako diamant.

,,Tady si uděláme chvilku čas než se vydáme dále." Erik sesedl a pomohl mi sesednout taky. Matka rozestlala deku na trávu a přiložila piknikový košík.

,,Možná, že tu bude krásně-"

,,Výsosti! Jsou tu černí!" Erik a tři muži se postavili kolem nás, aby ochránili mě a matku.

Tak ten krásný den je v tahu.

Život Vlčí Princezny~Kde žijí příběhy. Začni objevovat