Pohyby Tance.

24.

POV. Jingy

Celou cestu ke mě domů mě Jungkook držel za ruku a hladil mi ji,a bych se uklidnila.

S Jiminem jsem..to nevěděla..věděla jsem že spí max 2 až 3 hodiny denně a vždycky když tu Jungkook nebyl, měl  kruhy pod očima..

Chtěla jsem to nějak řešit, Ale Jimin mi jen řekl.

,,To je v pohodě, neboj se o mě.."

Ale já se nepřestanu o něj bát. Jednou přišel do školy úplně vyčerpaný a skoro nejedl..

Z přemýšlení mě přerušilo Jungkookovo slova.

,,Haló?? Jingy?" mával mi přes obličej abych se vzbudila.

,,N-no? Jo?" podívala jsem se na něj.

,,Už tam budem, no a já jen.. že ty jsi mě vůbec nevnímala..jsi v pohodě?"

,,Jasně ž-že jo..v naprostém pohodě."

Jen kývl a dál nic neříkal.

Konečně..konečně doma. Odemkla jsem dveře a rovnou i s botami spadla na gauč. Jungkook se jen uchechtl a sedl si vedle mě.

Zamuchlala jsem se do mé černé mikiny a zavřela oči.

Byla jsem z celého dne vyčerpaná. Hlavně v nemocnici kdy jsme všichni brečeli.

Můj hlavní cíl je teď jen.

,,spánek"

POV. Jungkook

Zašel jsem do jejího pokoje a vzal jsem ji deku. Přehodil jsem ji přes ni.

Je krásná. Bože.. nemůžu uvěřit že nikdo tak krásnej spí vedle mě. Ach..

Vzal jsem si mobil a vytočil číslo na Yoongiho.

No ták..

Zvedni to..

Jo!

,,Yoongi?"

,,No? C-co je?"

Počkej..on..brečí?

,,Jsi v poho? Proč brečíš?"

,,No tak proč asi?!"

,,No..tak promiň..jak se máš? Zvládáš to?"

,,Co mám jako zvládat? To..já..to já byl ten poslední z kterým zatím mluvil..myslel j-jsem s-si že je to jen hloupí vtip..ale.."

,,Yoongi..to bude dobrý..já..zítra za tebou přijedu..možná i Jingy..Hlavně se dej do kupy..tak..zatím ahoj. Měj se!"

,,Ale j-"

Už jsem to típl..bylo mi Yoongiho líto..nemůže za to...chudák..

,,Umm.." uslyšel jsem Jingy vedle sebe jak se kroutí a protahuje..ty jo..nespala zas tak dlouho...

,,Ahoj." pošeptal jsem a dál ji hubičku do vlasů.

,,A-ahoj..umm..máš hlad? Skoro jsme..ne-ne..nejed-nejdeli.."

,,Jingy?..co s tebou je?" zeptal jsem se už vážně.

,,No..já.."

,,Jingy..když mi to tak nechceš říct..neří-"

,,Ne..já neříkám že ti to neřeknu..ale..no né teď..promiň..."

,,Neomlouvej se lásko.." dál jsem ji pusu na čelo.

Jingy se postavila a já hned za ní.

,,Tak tedy..n-nemáš hlad?"

,,Docela jo.." usmál jsem se na ní a přitáhl k sobě. Chytl jsem jí za boky a přitáhl do dlouhého polibku.

Spokojene oddychovala.
Laskal jsem jí ve vlasech a hladil na boku.

Ona mi mezitím sundala mojí těsnou mikinu kde se mi rýsovali svaly, a odhodila jí na gauč.

Po chvilce jsem se odtáhli kvůli vzduchu a jen na sebe hleděli.

Pomalu jsem ji objal kolem pasu a ona kolem mého krku.

,,Miluju tě."

Řekli jsme oba dva na stejno.

POV. Taehyung
*Druhý den*

Seděl jsem ve svém pokoji vedle Yoongiho a pravidelně smrkal od brečení.

,,Ty jo..nikdy bych nečekal že GUCCI hvězda by se mohla rozplakat.." uchechtl jsem se a dál nic neřekl.

,,Hele kušuj..ty jsi z toho děláš srandu?" zvýšil hlas.

,,Ne-"

,,To je tedy kamarádství toto..já nemůžu uvěřit že si z toho děláš srandu? Tvůj kámoš je v nemocnici a bůh ví kdy se vzbudí!.." zařval na mě.

,,Tak s-"

,,Jdu za ním..kašlu teď na to jak se tomu vysmíváš.." řekl a dál mě nechal v sedu čumět na místo, kde před chvílí byl..

POV. Yoongi

Už to nedám..nemám na to..nemůžu to vydržet..Taehyung to ještě zhoršil a já ani nevím..proč?!

Vzal jsem si klíče a vyrazil..cesta k nemocnici není zas tak dlouhá a tak jsem tam byl za max..3 minuty.

Zaťukal jsem na Jiminovo dveře, po chvilce tam přišla sestřička ještě že včerejška.

,,Dobrej.."

,,No Ahoj..pojď dál..ty jsi ten jeho kamarád že jo?" usmála se a dál něco řešila v papírech.

,,Jojo.."

Podíval jsem na postel kde ležel. Rozcuchané černé vlasy mu padaly do obličeje. Ruce měl položené na posteli. A x hadiček..

Bolelo mě to..bolelo mě to když ho tady vidím..

,,Tak já už půjdu. Měj se." naposledy se usmála a pak odešla.

Došel jsem k němu a sedl si na křeslo vedle něj.

,,Jiminie.." pošeptal jsem a dal mu z očí jeho vlasy.

Bylo mi hrozně líto toho, že tady leží..bojím se, co se sním stane..

,,Y-yoongi.."
Slyšel jsem něčí hlas a tak jsem trochu naskočil a leknul se.

,,Jiminie!"