Kapitola 10. Dopis pro Petunii

129 8 15
                                    

Uběhlo několik měsíců. Za tu dobu se už Petunie ani jednou neukázala u Lily v pokoji, kvůli její panické hrůze ze sov. Lily tak měla spoustu času si pročíst všechny učebnice a každý den si přeskládávala kufr. Pan Evans sice tvrdil, že se z toho brzy zblázní a místo do Bradavic pojede do blázince, ovšem paní Evansová ho vždy probodla přísným pohledem, takže si pan Evans svoje poznámky nechával jen novinám.
Když ovšem začaly prázdniny, začalo přituhovat. I když Lily věděla, že se vše naučí až v Bradavicích, měla nepříjemný pocit, že tam bude určitě nejhorší. Vysedávala proto celé dny až do pozdních hodin u psacího stolku, nevědomě drbala Williama na hlavě a znovu a znovu pročítala tisíc kouzelných bylin a hub. Když přestalo Williama drbání bavit měl k dispozici skoro vždy otevřené okno. Lily byla ráda, že si na ni William zvykl a je tu spokojený, ovšem hořší byl fakt, že jako projev náklonosti, nosil Lily do pokoje mrtvé myši a žáby.

Lily znovu podrbala Williama na hlavě, ten si spokojeně trochu potišeji zapištěl a pak vylétl otevřeným oknem ven, na svou loveckou výpravu. Lily se otočila na židli a podívala se po pokoji, který ozařovalo jen světlo z lampy. Její nová školní uniforma, kterou nechala přeprat už tolikrát, až se divila, že se nerozpadla visela na ramínku zavěšená o škříň. Veliký kufr měla položený uprostřed pokoje a kolem něj se válelo nesčetně hromádek oblečení i kouzelnických pomůcek. Kotlík na přípravu lektvarů měla pověšený na klice a nádherně se leskl. Všechny přísady do lektvarů měla už pěčlivě naskládané v kufru a lahvičky na lektvary měla vyskládané na poličce nad postelí. Velký dalekohled byl na stojanu u okna nasměrovaný přesně na Orionův pás, který velmi často pozorovala. Williamova klec zabírala celý noční stolek, takže malý plecháček a všechny ostatní věci se teď tlačily na horní polici. Psací stůl byl obskládaný učebnicemi a na jeho pravém kraji byly popsané kusy papírů, které se už nevešly do koše. Jak Lily při prvním pokusu, psát brkem zjistila, není to tak lehké, jak se na první pohled zdá a skončila celá zapatlaná od černého ingoustu, zatímco, její jméno vypadalo, jako by jej naškrábaly kočky.

Z otevřeného okna, proudil do pokoje teplý srpnový vánek a po slunci, které před malou chvílí začalo zapadat, zbyl už jen tenký oranžový pruh světla, který lemoval střechy a menší kopce. Lily zaklapla svoje Tisíc kouzelnických bylin a hub a z pěkné hromádky učebnic vytáhla Příručku kouzelných slov a zaklínadel od Mirandy Jestřábové a začala jí listovat. Čtvrtinu samotné knihy zabíral úvod do kouzlení, jak s hůlkou správně zacházet, jak správně jednotlivá kouzla vyslovovat a čeho se vyvarovat. Zbytek už byla ta zajímavější část: kouzla samotná.
Lily zvedla hlavu od kouzla Lumos a kradmo se podívala na podlouhlou cihlovitou krabičku. Otevřela ji a vytáhla svou novou hůlku. Od doby co hůlka přišla do rodiny, ji měla Lily stále na očích, a když to šlo, měla ji stále u sebe. Dokonale broušené dřevo se lesklo ve světle lampy a drobounké rytinky vystouly na povrch, jako staré jizvy. Lily s ní párkrát zamávala ve vzduchu a kromě toho, že si stále připadala trochu jako blázen, se nestalo vůbec nic. Schovala ji tedy zpět do krabičky.
Z venku se ozvalo neobvyklé a trochu děsivé zakvílení. Lily sebou trhla a ve chvíli kdy se chtěla zvednout a podívat se, co se to venku děje, přílétl oknem do pokoje William; v zobáku však tentokrát nic nenesl a dveřmi se přiřítila do pokoje Petunie. Ta však také žádné zadávené zvíře nepřinesla, nýbrž jen v ruce drtila nejnovější vydání Dívky, což byl jeden z mnoha druhů dívčích magazínů a zuřivě se dívala po mladém sovím pánovi který se pro jistotu schoval ve své kleci. Celá rudá vzteky, že z ní div nevycházely obláčky kouře, ukázala na Williama a pak vztekle dupla.
,,Vletělo mi to do pokoje!" zakřičela a zvovu ukázala na Williama, který vypadal, že se náramně baví. ,,A hodilo mi to na koberec chcíplou myš! To si půjdeš uklidit!" založila si ruce na prsou a poté znovu vztekle dupla až se malý křeček polekal a zalezl si do domečku, odkud celou tu šarádu pozoroval.
,,Ale Peti, vždyť to neudělal schválně, prostě byl jen šťastný, že něco ulovil a spletl si okno..."
,,Šťastný? Šťastný!" Kvílela Petunie a Lily měla co dělat aby se při pohledu na parní sestru nerozesmála. ,,Já na jeho veselí kašlu, kvůli němu mám na koberci myš!"
,,Dobře, ale William je jenom sova, nemůže za to." skončila tuhle nesmyslnou hádku Lily a šla uklidit tu spoušť, kterou tam William údajně způsobil.

Lily Evans year 1.Kde žijí příběhy. Začni objevovat