Lily Evans year 1.

Kapitola 6. I jeden dopis dokáže divy

,, Petunie, okamžitě mi to vrať!" Vřískla Lily a vrhla ošklivý pohled na sestru.
,, A proč bych ti měla tu starou otrhanou bichli vracet, hodí se tak maximálně na podpal." Odsekla jí Petunie a stále máchala starou othanou knihou před krbem.
,, Dělej Petunie, okamžitě mi tu knihu vrať!"
,, Donuť mě."
Lily chvíli přemýšlela a pak jí do hlavy vklouznul úžasně dábelský nápad. Na chvíli zavřela oči a když je otevřela začala před Petunií různě pohazovat rukama. ,, Čáry, máry, pod kočáry, dračí hnáty-"
,, ÁÁÁÁÁ " zapištěla Petunie, knihu odhodila na podlahu a utekla nahorů do svého pokoje.
Lily se výtězně ušklíbla popadla knihu, která se stále ještě válela na podlaze a vydala se stejnou cestou jako Petunie.

Nyní byla zima konkrétně šestého ledna a přesně prěd pár dny na boží hod, Lily obdržela jeden z nejkrásnějších dárků. Rodiče si už nejspíš uvědomili, že jeden malinký pokoj oběma dívkám nestačí a proto Lily věnovali jeden ze dvou pokojů pro hosty. Nebyl o nic moc větší než ten předchozí který sdílela s Petunií, avšak tento byl jen pro ní.

Lily vešla do malého pokoje a zavřela za sebou dveře, sedla si k psacímu stolu a otevřela onu potrhanou bichli, kterou nebýt jejího hereckého výkonu, by vytahovala z krbu už jako obyčejný popel. Opřela si hlavu o ruku a začala listovat v knize.
Tuto knihu, o kterou je dnes velký zájem, Lily dostala od Severuse na Vánoce. Vlastně to byla spíš učebnice, učebnice ve které jste se mohli dozvědět jak namýchat různé divotvorné lektvary, jako například:  Lektvar lásky nebo třeba Doušek živé smrti: Lektvary pro pokročilé.

Venku se strhla krutá sněhová bouře, do okenních tabulí narážel silný vítr a i když se Lily snažila usnout sebevíc, prostě to nešlo. Nejen, že se bála zda to okno vydrží, hlavou se jí proháněly i jiné myšlenky. Přeci jen do konce měsíce zbývají necelé tři týdny a Lily má na konci ledna oslavit své jedenácté narozeniny.
Co když nedostanu svůj dopis? Co když nikdy nepojedu do Bradavic? Co když je tohle všechno jen nějaký sen či halucinace která se mi jenom zdá, potom co jsem se ošklivě bouchla do hlavy? Takové a podobné myšlenky, Lily prolétavaly hlavou a nedovolovaly jí se ponořit do sladkého spánku, který tolik potřebovala.
Na posteli se převalovala ještě půl hodiny, až to konečně vzdala. Rychlým vyhoupnutím na nohy vstala a zamířila ke svému psacímu stolu.
Ze své aktovky vytáhla učebnici dějepisu a začala v ní horlivě listovat, když konečně našla co hledala. Na straně padesát byl odstavec, asi půl druhého kilometru dlouhý ve kterém se psalo o upalování čarodějnic ve středověku. Nicméně právě z toho měli zítřejšího dne psát test.
Lily si začala pročítala nekonečné řádky různých blábolů, když v tom najednou ucítila jak s ní někdo lomcuje.

,, Lily, Lily, dělej vstávej!"
,, Ale já nechci vstávat, nech mě spát." zamumla Lily a otočila hlavu, kterou měla položenou na rukou , na druhou stranu.
,, Dělej! Vstávej! Nebo to nestihneš do školy!"
Lily se škubnutím brobrala ze sladkého nevědomí a zorhlížela se kolem sebe.
Byla pořád ve svém pokoji, malým oknem pronikalo ostré světlo a Petunie která stála vedle ní, už upravená a učesaná, na ni vrhala jeden zlostný pohled za druhým.
,, Dělej Lily, nebo to nestihneš!"
Lily vystřelila okamžitě jako střela do koupelny, tam si rozčesala vlasy a nechala je rozpuštěné, protože na nějaké copánky už opravdu neměla čas.
Poté namířila do kuchyně, kde do sebe rychle naházela cereálie a nakonec se běžela obléknout do stejnokroje. Ještě popadla aktovku a upalovala za Petunií, která už nevrle podupávala dole před vstupními dveřmi ,nabalená, že vypadala jako sněhulák.
Lily si rychle natáhla žlutou péřovou bundu, na hlavu narazila kulich a kolem krku omotala předlouhou zeleno-červenou šálu, že nemohla ani mluvit.

Venku to vypadalo překrásně, stromy obalila tlustá vrstva ledu, takže se třpytily jako drahokamy, všude kam se jen člověk podíval byla bílá přikrývka sněhu a ze sametově bledého nebe se pomalu snášely další vločky.