AMETYST z Attilanu (Avengers, Spiderman FF)

5. Nedorozumění

Za 20 minut bude Happy dole, tak to mám ještě čas. Amy mi donesla vyprané oblečení, co jsme dopoledne koupily. Přikázala mi, ať si ho uklidím. A tak, pokládám tričko po tričku do skříně a přitom poslouchám random playlist na YouTube s hudbou (to mi řekla Amy, že to mladí dělají). Úplně jsem se do toho vžila, i když to je úplná blbost. Hýbání se do rytmu hudby mě dělalo šťastnou. A... na, co jsem zapomněla... ano nehlídala jsem čas. Happy mi začal volat, chvíli trvalo než jsem zjistila, že to není hudba, ale to hrozné vyzvánění telefonu...

Amy: jo! Už jdu

... zakřičela jsem do telefonu. Rychle jsem na sebe něco hodila. A ve spěchu jsem zavolala na Amy Čau. Bleskurychle jsem otevřela bytové dveře... A...... ležím na zemi. Nějakej kluk mě srazil na podlahu a společně jsme leželi na zemi. Dívali jsme se přímo do očí, nevěděla jsem co dělat. Ty jeho hnědé oči mě úplně pohltily. No, jo není nic lepšího, než dva puberťaci ležící na sobě na chodbě. V podstatě jsem nemohla dělat nic, on ležel na mě.

Ametyst: ehm.. docela spěchám mohl by jsem zvednout?

Omluvil se, docela svižně se zvedl a podal mi ruku, aby mě mohl taky zvednout. Chvíli jsem váhala, ale jeho úsměv mě ujistil, že je milý a že to nechtěl udělat, a tak jsem ho chytla za tu jeho nataženou ruku, a nechala jsem ho mě zvednout. Společně jsme běželi po schodech dolů, až jsme vyběhli z dolních dveří...

Happy: Ametyst, Petere.... No, kde jste? Čekám tu už 12 minut a to jsem vám volal 20 minut dopředu.

...Já a Peter jsme se na sebe dívali a vůbec nechápali. Trapné ticho přerušil Happy...

Happy: Sednete jsi do auta? Tony nemá rád, když někdo mešká, teda pokud nejde o něj. Má rád dramatické příchody.

...oba jsme udělali krok k autu...

Happy: Petere, sedni si do zadu. Ametyst jestli chceš můžeš dopředu.

...nasedli jsme do auta, jak Happy zavelil. Sice jsem to nechápala, ale proč ne..

Peter: Happy, proč jsem si musel sednout dozadu?

... zeptal se nechápavě...

Happy: Přesně kvůli tomuhle, jsi otravný.

... řekl a zašmátral do přihrádky vedle řadící páky a zmáčknul tlačítko. A najednou se začala zvedat černá stěna, která oddělovala přední sedadla od zadních...

Peter: No, tak Happy...

Happy: Promiň, Ametyst on už takový prostě je.

... vůbec jsem nechápala kontext. Během cesty bylo ticho, ale pak mi něco došlo...

Ametyst: Happy? Můžu jednu otázku?

Happy: Jo, ale dávej si pozor, ať nedopadneš jako Peter.

Ametyst: Dobře... Bylo mi řečeno, že Peter o mě nebude vědět a že ho mám jakože hlídat, tak proč teď jedeme ve stejném autě k panu Starkovi?

Peter: Cože?

... to co říkal Peter nešlo skoro slyšet, tak jsme to s Happym jakože přeslechli...

Happy: No, o tom nic nevím. Jen, že Peter tě má za parťáka a pán Stark se ti má postarat o výstroj.

Ametyst: aha.

Peter: Za parťáka? O co tu jde? Kdo je ta holka? Happy? Happy?

... zase jsme Petera jakože přeslechli. Myslím že došlo k nedorozumění a tohle bude ještě sranda...