AMETYST z Attilanu (Avengers, Spiderman FF)

8. Dívka ve fialovém.

Probouzím se do dalšího dne. Amy už je dávno v práci, ale nechala mi udělanou snídani na kuchyňské lince. Adam musel pozdě večer do práce, kvůli nějakým problémům. A tak jsem dnes ráno byla sama. Ještě večer jsem napsala Peterovi, že nás Adam nemůže odvést. Takže moje první cesta autobusem. Abychom stihli autobus, tak jsem musela vstát dříve. Jsem strašně unavená. Jen jsem dosnidala, tak někdo zvoní na dveře. Ten zvuk... Za dveřmi stojí Peter..

Ametyst: Dobré ráno.

Peter: Dobré, nechci tě nějak urazit, ale máš na sobě pyžamo.

...jejda, fakt jsem si neuvědomila, že mám na sobě pyžamo. A teď na mě musí Peter čekat. Normálně k obyčejným situacím nevyužívam své schopnosti, ale nebyl čas ztrácet čas. Jen spojením prstů na své ruce jsem vytvořila iluzi a mé pyžamo bylo rázem slušné oblečení. Peterův pohled byl k nezaplacení...

Peter: Wow, máš úžasné schopnosti, ale já mám lepší oblek.

Ametyst: Jasně.

...oba jsme se zasmáli. A vyšli na autobus.

Ve škole se nic výjimečného nestalo. Teda pokud nepočítám poslední hodinu, dějepis. V půlce hodiny se na mě a na Petera Ned otočil. Ukázal nám video, kde se řítil dopravní vlak a nedokázal zastavit.

Ned: Hustý, co?

... zašeptal. Peterovi vystřelila ruka nahoru jestli může na záchod. To se může? Přihlásim se taky...

Učitel: Ano, Ametyst.

Ametyst: Mohla bych taky na toaletu?

Učitel: Až se vrátí.

Ametyst: Ale já jdu na dámský.

Učitel: To neznamená, že se s ním na chodbě nepotkáš. A jsi tu nová, přijdeš o látku.

Ametyst: Peter taky přichází o látku.

Učitel: Peter je bystrý hoch, on to dožene.

Ametyst: Uvědomujete si, že tím že se mnou diskutujete, ochuzujete všechny o novou látku.

Učítel: Tak běž.

Ametyst: Děkuji.

... měla jsem pocit vítězství. Peter mi ukázal mapu na mobilu. Ukázal místo, kde by jsme teoreticky měli potkat vlak. Ani jsem se nenadála a už se houpe na pavučinách. Znova jsem spojila prsty na své ruce a své oblečení jsem změnila na oblek a letěla jsem za ním. Dorazili jsme k místu setkání.

Peter: za 4 minuty bude tady. Já se pokusím zastavit vlak, ty se během toho budeš snažit vytáhnout všechny lidi z toho vlaku ven. Dobře?

Ametyst: To nedává smysl. Mé schopnosti jsou silnější, mám větší šanci zastavit vlak než ty. Jsi rychlejší a pružnější. Ta vyndáš lidi z vlaku, já zastavím vlak.

Peter: No, dobře.

Nebyl moc nadšený, že jsem si vzala tu silovou část. Z tréninku vím, že zastavit vlak nebude jen tak. Musím se uklidnit, dýchat a připravit se. Stoupla jsem si na koleje, postavila jsem se tak abych byla co nejefektivnější v zastavení.

Peter: 2 minuty!

... vytvořila jsem magií takovou půl kouli, takový štít. Vlak troubil, co mohl, aby lidé uhli z kolejí. Peter už se zhoupl směrem k vlaku. Netrvalo dlouho a už jsem viděla jak Parker vytahuje člověka po člověku. I když ten vlak jede šílenou rychlostí, čekání až se ke mě přiblíží se mi zdálo nekonečné. A je to tu... obří naráz... vlak se mnou jel cca 50 metrů, ale nakonec se zastavil. Po zastavení vlaku se otevřely dveře všech vagónů, z vlaku se vyhrnuli lidé, kteří byli plní strachu. Začali tleskat. Jejich děkovný potlesk mě naplnil hrdostí. Byla jsem úplně vyčerpaná. Peter ke mě přiskočil...