U dveří ležely Davidové boty na snowboard a v nich ležel papírek. Vzala jsem ho a přečetla si ho.
,,Bum bác, Marie spadla,
konečně se vysvětluje,
proč na hlavu je padlá"
Se zlostí jsem roztrhla papírek a rozkopla Davidové boty po místnosti. Vyzula jsem se, uklidila snowboard a šla k Davidovému pokoji. Po cestě jsem měla co dělat, abych nic nerozbila. Ani jsem se neobtěžovala se zaklepáním a vtrhla jsem do jeho pokoje. David ležel bez trika na posteli a čuměl do notebooku. Ta jeho hruď...bože Marie nemysli na to! Je to Hof! Pak se otočil na mě a nadzvedl obočí.
D: ,,Co tu chceš?"
M: ,,Dĕláš si ze mě prdel? To v té lyžárně bylo co?!"
D: ,,Jo tohle😂 pomsta"
M: ,,Jakože za to, že jsme vyhráli oba?"
D: ,,Ne, za to, že si neuznala mou výhru"
M: ,,Fajn bože! Tak si vyhrál, stačí! Já se tu nechci hned první den zmrzačit!
D: ,,Druhý den Marie, druhý"
M: ,,Drž už hubu! A radši si tu ukliď, smrdí to tu jak na skládce"
D: ,,Dokuď si sem nepřišla, nesmrdělo to tu"
M: ,,Ha ha ha....tyvole fuj, to na té židli je plesnivá slupka od banánu?!"
D: ,,A co jako, to tam mám připravené, kdyby si sem náhodou přišla a sedla si"
M: ,,Ti si fakt prase, víš to?"
D: ,,Však to není tvůj pokoj, tak co se staráš"
M: ,,Jenže ta plíseň zachvilku proleze až do mého pokoje"
D: ,,Hmm smůla, teď už vypadni"
M: ,,S radostí"
Třískla jsem dveřma a šla ke svému pokoji. Otevřela jsem dveře a málem jsem už dneska po druhé omdlela.
