Služba utekla naštěstí rychle a už bez žádných zranění. Večer byl sice ještě nějaký program, ale už jsem se na to vykašlala. Jediné, na co jsem měla chuť byla teplá sprcha a seriály. Když jsem došla na pokoj, tak jsem teda hned vlezla do sprchy. Nevím, jak dlouho jsem tam byla, ale bylo to dlouho. Převlékla jsem se do pyžama a skočila do postele. Vzala jsem si notebook a zapla rozkoukaný seriál. Ani nevím jak, ale u seriálu jsem usla.
Ráno bylo jako každé jiné. Až na to, že jsem místo školy šla rovnou do lyžárny pro snowboard. No a hádejte, koho jsem tam potkala. Ano, Davida.
M: ,,Nazdar, kam jdeš?"
D: ,,Na mars"
Protočila jsem očima a obula si snowbordové boty. Pak jsem vzala snowboard a společně s Davidem vyšla ven. Šli jsme k lanovce.
M: ,,Jedem asi zvlášť, co?"
D: ,,Jop"
Obula jsem si jednu nohu a posunula se k lanovce. Sedla jsem si a lanovka se se mnou vznesla.
Měla jsem krásný výhled na náš kopec i na okolní kopce. Náš kopec byl dost vysoký. Kromě lanovky tu byla i kotva a vlek. Na kopci byly mé oblíbené skokánky, na kterých skáču všude, kde to jde a pak tu byly takové ty kraviny pro malé děcka.
