23. Matěj

137 4 0
                                    

M: ,,Tak chceš abych usla, nebo se počůrala smíchy😂"
D: ,,No dovol, to byla kouzelná pohádka"
M: ,,No jo ty Hofburgre"
D: ,,Dobrou Marie stodvacátá"
M: ,,Dobrou ty superhrdino"
Přikryla jsem se a zanedlouho usla.
Ráno mě vzbudila nějaká rána. Otevřela jsem oči a sedla jsem si.
D: ,,Ehm to já no...sorry"
Uchechtl se David a zvedl ze země deodorant, který mu spadl.
M: ,,Stejně už bych vstávala"
Mávla jsem rukou. Celkem mě rozptylovalo, že David byl jen v boxerkách, ve kterých spal. Rychle jsem pobrala věci a šla do koupelny, kde jsem se oblíkla a udělala raní hygienu.
Po snídani jsme šli opět ke svahu.
M: ,,Dneska to vypadá klidně, co? Za chvilku máme konec a ještě tu nikdo nebyl"
D: ,,Si to zakřikla"
Koukla jsem ke dveřím a byl tam nějaký týpek s klukem v náručí. Myslím, že to byl asi jejich instruktor, ale mohlo mu být tak 23. Byl hezký. Mery bože mlč už!
M: ,,Co se stalo?"
Ins: ,,Fíla spadl na lyžích a nemůže našlápnout na nohu"
D: ,,Tak ho sem posaďte"
Kývl David na židli vedle a týpek ho tam posadil.
M: ,,Noo vypadá to na frakturu. Poptáte se, jestli tu je někdo, kdo by ho hodil do špitálu?"
Ins: ,,Jasně a nemůžeme si tykat?"
M: ,,Okej, Marie, ale radši Mery"
Ins: ,,Matěj"
Koukla jsem na Davida, který se na Matěje netvářil moc nadšeně. Co mu sakra vadí?
Mat: ,,Nezašla bys večer třeba na večeři?"
M: ,,Jasně, proč ne"
Mat: ,,Tak mi pak napiš"
Mrkl na mě a podal mi telefoní číslo na papírku.
D: ,,Hej! Chcete už něco konečně děkat s tím klukem, nebo se ti chcete rovnou vyspat!?"
M: ,,Davide drž hubu! A ty prosím někoho zavolej"
Matěj odešel a já našvaně koukla na Davida. Chová se jak žárlivé hovado.
Kluka odvezli do nemocnice a nám tím skončila služba. Celou cestu do pokoje byl David zamlklý a zdálo se mi, že i uražený. Ale bylo to vtipné ho takhle pozorovat.
Hned jsen skočila na takový malý gauč a napsala Matějovi. Jako jó, byl pěkný, ale nebyl to úplně můj typ. No ale ještě ho neznám, tak nebudu soudit. Ale David už na něho svůj názor měl. A né pěkný.
D: ,,S kým si píšeš? S tím Matyášem?"
M: ,,Ehmm jo? A je to Matěj"
D: ,,Aha no..."
M: ,,Hej proč seš nasraný?"
D: ,,Jako znáš ho tak 3 minuty a už mu polezeš do postele"
M: ,,Takže zaprvé jdu s ním jen na večeři a za druhé, tobě to může být úplně, ale úplně u prdele"
S Matějem jsme se domluvili na 6 hodin v restauraci vedle hotelu. Zbytek dne proběhl vcelku rychle, čemuž se divím. O půl šesté jsem se začala chystat. Oblíkla jsem si modré džíny a světle růžový svetřík. Pak jsem si na sebe nahodila řasenku a lehnou rtěnku. V odrazu zrcadla jsem si všimla, že na mě David kouká.
M: ,,Co je na mě tak zajímavého, že furt čumíš?"
D: ,,To, že jsi vůbec naletěla takovýmu debilovi"
M: ,,Jak jako naletěla? Jen jsem příjmula pozvání!"
D: ,,Marie i debil by poznal, že mu jde jen o jedno. Dostat tě do postele"
M: ,,A dost! Jsi jen žárlivý debil tak drž hubu"
D: ,,Na co bych tak asi žárlil, na Matěje? Dovol, abych se zasmál"
Naštvaně jsem třískla dveřma a šla jsem do restaurace, kde jsem měla s Matějem sraz. Nevím, co od toho očekávat.
Když jsem vešla do restaurace, Matěj už tam byl.
Ma: ,,Ahoj"
M: ,,Ahoj"
Sedla jsem si a objednali jsme si jídlo a pití.
Ma: ,,Co tady vlastně děláš? Si mladá na praci, ne?"
M: ,,Já tu jsem na.....na praxi"
Ma: ,,Aha, já tu pracuju jako instruktor. Už od 4 let jezdím na lyžích a od 8 závodně. Vyhrál jsem jedno mistroství Čr, pak druhé místo v mistroství evropy a pak takové ty menší závody. Byl jsem talentované dítě a můžu říct, že mi to zůstalo"

Nová šanceKde žijí příběhy. Začni objevovat