Doma mě přivítala Jess.
M: ,,No nazdar"
Objala jsem jí a rovnou jsem s ní šla ven. Potřebovala jsem se projít a promyslet si, co vlastně po Davidovi chci. Procházela jsem parkem a najednou jsem spatřila. Davida. Moment...nemá být náhodou ve fitku?
Za chvíli k němu přišla nějaká týpka. Schovala jsem se za strom a sledovala je. Chvíli si povídali a pak se rozešli pryč. Proč jsem byla tak naivní a myslela si, že to nebylo alkoholem? Že David ke mě opravdu něco cítí?
Otočila jsem se a rychle šla domů. Sedla jsem si na postel a koukala do jednoho bodu. ,,Já jsem tak blbá...já jsem tak blbá" opakovala jsem si stále. Pak mi ale zavibroval mobil. Koukla jsem a na displeji se zobrazilo jméno David. Odložila jsem mobil a moje oči k němu stále tikaly. Zvědavost mě přemohla a já si musela zprávu přečíst.
Co to má znamenat? Chce mi snad říct, že má novou holku? Že si nemám dělat naděje? Upřímně se mi tam vůbec nechtělo, ale potřebovala jsem si to s ním vyřešit. Přešla jsem ke skříni a zamyslela se, co si vezmu na sebe. Proč nad tím sakra tak přemýšlíš Mery? Asi chceš na Davida udělat dojem ty krávo.
,,Dost!" Okřikla jsem svoje podvědomí a vytáhla černé džíny, bílé triko a světle růžovou koženku. Převlékla jsem se a ve třičtvrtě vyšla. Šla jsem poloprázdnou ulicí a kopala do kamínků. Přemýšlela jsem, co mě čeká. Nadechla jsem se a vešla do kavárny. Byla skoro prázdná a tak nebyl problém Davida najít. Našla jsem ho. Ale né samotného. Vedle něho seděla ta týpka z parku a vesele o něčem kecali.
