Doma mě přivítala Jess.
M: ,,No nazdar"
Objala jsem jí a rovnou jsem s ní šla ven. Potřebovala jsem se projít a promyslet si, co vlastně po Davidovi chci. Procházela jsem parkem a najednou jsem spatřila. Davida. Moment...nemá být náhodou ve fitku?
Za chvíli k němu přišla nějaká týpka. Schovala jsem se za strom a sledovala je. Chvíli si povídali a pak se rozešli pryč. Proč jsem byla tak naivní a myslela si, že to nebylo alkoholem? Že David ke mě opravdu něco cítí?
Otočila jsem se a rychle šla domů. Sedla jsem si na postel a koukala do jednoho bodu. ,,Já jsem tak blbá...já jsem tak blbá" opakovala jsem si stále. Pak mi ale zavibroval mobil. Koukla jsem a na displeji se zobrazilo jméno David. Odložila jsem mobil a moje oči k němu stále tikaly. Zvědavost mě přemohla a já si musela zprávu přečíst.Co to má znamenat? Chce mi snad říct, že má novou holku? Že si nemám dělat naděje? Upřímně se mi tam vůbec nechtělo, ale potřebovala jsem si to s ním vyřešit. Přešla jsem ke skříni a zamyslela se, co si vezmu na sebe. Proč nad tím sakra tak přemýšlíš Mery? Asi chceš na Davida udělat dojem ty krávo.
,,Dost!" Okřikla jsem svoje podvědomí a vytáhla černé džíny, bílé triko a světle růžovou koženku. Převlékla jsem se a ve třičtvrtě vyšla. Šla jsem poloprázdnou ulicí a kopala do kamínků. Přemýšlela jsem, co mě čeká. Nadechla jsem se a vešla do kavárny. Byla skoro prázdná a tak nebyl problém Davida najít. Našla jsem ho. Ale né samotného. Vedle něho seděla ta týpka z parku a vesele o něčem kecali.