Nová šance

9. Moc nadšeně

Doma jsem našla ten papírek a vyfotila ho Davidovi. Musím přiznat, že i já ho měla problém najít. Takový miniaturní papírek. Ze skříně jsem vytáhle velkou sportovní tašku a začala do ní házet věci, co byly napsané na papírku. Nechápu, na co jsem potřebovala nějaké učebnice. Si jako myslí, že se tam budu učit, nebo co? Dopla jsem úplně narvanou tašku a ještě jsem si vytahla snowboard. Za prvé to bylo napsané na tom papírku a za druhé, když už tam jedu, žejo. Dobalila jsem se asi okolo 12. Z ledničky jsem si vytáhla ještě oběd ze včerejška a snědla ho. V domě bylo bez Jess hrozné ticho a dokonce ani nikdo nepochtíval jídlo. Přesto mi ale chyběla. No ale pak nastal problém. Nemam budnu. Jo ja vím, že jsem blbá, že v zimě nemám bundu, ale normálně jí nenosím. Teď bude ale potřeba. Takže celé odpoledne jsem strávila tím, že jsem běhala po nákupáku a sháněla nějakou debilní bundu. V 9 hodin večer jsem se celá utahaná vrátila domů a hned zapadla do sprchy. Poslední sprchování v klidu. Pochybuju, že na pokoji budu mít vlastní sprchu. Doufám teda, že budu mít vlastní pokoj. Okolo 10 jsem šla už spát, protože zítra vstávám o půl 6. Výborně.
Ráno mě vzbudil budík. Samozřejmě bych to nebyla já, kdybych ho nevypla a nespala dál. Vzbudilo mě až zavibrování mobilu.
,,Budu u tebe za 5 minut, buď připravená"
Doprdele! Rychle jsem vyskočila z postele a převlékla se do černých džínů a bílého trika. Rozběhla jsem se do koupelny.
M: ,,Do prdele už!"
Zvedla jsem se ze země. Ano, zakopla jsem. Vyčistila jsem si zuby, učesala si vlasy a dala jsem si řasenku a korektor.
Když jsem uslyšela zvonek, oblíkla jsem si přes hlavu mikinu, na rameno hodila tašku, do jedné ruky jsem vzala snowboard a do druhé jablko. Otevřela jsem dveře a stal tam David. No moc nadšeně se netvářil.