Vyběhla jsem z pokoje za Davidem.
Z pohledu Davida:
Byl jsem tak nasraný, že hned, jak jsem doběhl dolů před hotel, neudržel jsem se a vrazil Matějovi pěstí.
D: ,,Doprdele jsi hluchý, blbý, nebo obojí?!"
Ma: ,,Kurva neser se do toho! Je to mezi mnou a Marií a ty vůbec nevíš, o co go!"
D: ,,Právě, že to vím moc dobře ty kreténe!"
Pak zacala nemilosrdná rvačka. Mu asi nedošlo, že jsem boxer a on nějaký lyžař či co.
M: ,,Davide dost!"
Oba jsme se otočili na Mery.
M: ,,Jste normální?! Proč se proboha perete?"
D: ,,Já ho varoval, že ti má dát pokoj"
Ma: ,,Blablabla"
D: ,,Drž hubu!"
Ma: ,,Tyvole ty drz hubu, nebo to, co se stalo Marii nebude naposled!"
Tohle už přehnal. Právě si zažádal o moji pravou sílu.
Chytil jsem ho pod krkem a přitlačil na zeď. Začal jsem do něho mlátit a Matěj oproti mě neměl žádnou šanci.
D: ,,Už NIKDY, opakuju nikdy nebudeš Mery psát, mluvit na ní a otravovat!"
M: ,,Davide to stačí! Vždyť ho zabiješ"
I když nerad, tak jsem ho pustil. Okamžitě utekl.
D: ,,Srab"
M: ,,Daví, musíš se trochu krotit, vždyť on je oproti tobě takové malé, sotva vylíhlé kuře"
D: ,,Když on mě tak nasral"
M: ,,Pojď do pokoje, kouknu ti na to zranění"
D: ,,Však to nic není, jen pár škrábanců"
Utřel jsem si krev z nosu a usmál se na Mery.
M: ,,No jen pojď"
Chytla mě za ruku a táhla dovnitř.
M: ,,Seď a čekej"
D: ,,Ano mami"
M: ,,Ty si vůl😂"
Sedl jsem si na gauč a celou dobu pozoroval Mery. Z tašky vytáhla malou taštičku a sedla si naproti mě. Vyčistila mi ránu na rtu a na obočí a já si dal kapesník do nosu.
D: ,,Však pohoda ne?"
M: ,,Mlč chvíli, ať ti to můžu vyčistit"
D: ,,Ale už dobré"
M: ,,Mlč"
D: ,,Jéžiš už to mám čisté"
M: ,,Davidouši já tě přerazím😂"
D: ,,No jo furt"
