Sedli jsme si do "budky" a já koukala do stolu. Byla tu nuda. Nehorázná.
D: ,,Mysíš, že bude dneska klid?"
M: ,,Snad jo, ale zas by nebyla nuda"
D: ,,Taky bych byl radši na pokoji no"
M: ,,Se mnou?"
D: ,,Popravdě radši sám no, ale tak co se dá dělat"
M: ,,Moment....kde ale budu spát?"
D: ,,Noooo asi na zemi, ne?"
M: ,,Ti si teda obětavý, fakt Davide"
D: ,,Hele jako sorry, ale pořad je to můj pokoj"
M: ,,Fajn bože, aspon nechytnu od tebe tu plíseň"
D: ,,Taky budu radši, když nechytnu breberky"
Protočila jsem očima a opřela se o židli. David Hofbauer je zpátky, prosím fanfáry!
Služba uběhla sice pomalu, ale neměli jsme žádný případ.
M: ,,Jdu do bazénu"
D: ,,On je tu bazén?"
M: ,,Ehm jo, účka to na začátku říkala"
D: ,,Pecka! Jdu též"
M: ,,Supeeer👌🙄"
Upřímě mi to ani nevadilo. Těšila jsem se, až Davida uvidím jen v plavkách. Bože Marie co to zas meleš!
Vzala jsem si do vaku ručník, župan a plavky a šla jsem na bazén. David šel za mnou. Když jsem se převlékla, vyšla jsem ze šatny a spatřila né moc malý, ani né moc velký bazén a vířivku. Dokonce tady byl i minibar. Ale trochu mě znepokojovalo, že jsme tady byli sami. Za chvíli vyšel David. Omgg. David se na mě zadíval. Nebo spíš na mé tělo. Jenže já na to jeho koukala taky.
D: ,,Jdem do vody kočko!"
Než jsem se vzpamatovala, byla jsem v Davidové náruči a běžel se mnou k bazénu. Proč mi to bylo tak příjemné a proč jsem si tu chvilku tak užívala?!
