Potichu vejdu do své ložnice, musím se pro sebe pousmát, Namjoon leží na posteli a kolem něj v klubíčku uvelebení Jimin, Yoongi a Hobi. Všichni usnuli, Namjoon jim nejspíš četl nějakou knihu. Přijdu k posteli a opatrně Namjoonovi knihu vezmu a všechny zakryju peřinou. Jsou tak sladcí, nemůžu je přece budit. Taehyung s Jungkookem tady ale nejsou. Rozejdu se tedy směrem k jejich pokoji.
Dveře pomalu otevřu a všimnu si dvou hybridů spících v jedné posteli přitulených k sobě. Nah, na co ty dvě postele máme, když si vystačí s jednou? Pousměju se a posadím se na okraj postele a oba dva pohladím po vláskách, hned ale zjistím, že jeden z nich tak úplně nespí.
„Um, Jine? Jak to šlo s panem Sungem?" optá se mě rozespale, ale přitom s obavami Taehyung a opatrně se posadí, aby nevzbudil Jungkooka.
„Tae? Jak to že nespíš?" Sklopí hlavu a pozvedne rameny.
„Nemohl jsem usnout, neusnu, dokud nebudu vědět, jestli tady zůstanu...um, zůstanu tady, že jo?" Povzdechnu si a pohladím ho po tvářičce.
„Taehyungie, nenecháme to na zítra?"
„Ne, musím to vědět, teď hned!" šeptne zoufale, ale hned ztichne, když je králíček vedle něj převalí na druhý bok, naštěstí pokračuje ve svém snění. Vstanu a vezmu Taeho za ruku.
„Dobře, tak pojď na chodbu, ať nevzbudíme Jungkookieho." Taehyung mě poslušně následuje na chodbu, kde si kleknu tak, aby mu viděl do obličeje, a chytnu ho za obě ručky.
„Víš, Taehyungie, domluvil jsem se s panem Sungem, že si tě tady nechám, ale má to háček." Taehyung se na mě zadívá svýma unavenýma očima, ovšem plnýma napětí. „Dostaneš takové doplňky, nebudou tak zlé, nemusíš je nosit pořád, jen...když budeš venku, nebo hlavně ve škole..."
„Jaké doplňky?" Nechci mu to říkat na rovinu, nechci mu to vůbec dávat, vždyť je to tak nelidské, vím, že se mu to líbit rozhodně nebude, ale já jinou možnost neměl, leda ho nechat jít do útulku.
„No...takové...aby se nikomu nic nestalo, budeš to mít kolem krku, ale hned jak přijdeš domů, sundáš to, neboj se..." Mohlo mi dojít, že Taehyung není hloupý, došlo mu to.
„Jine...já dostanu obojek?" Povzdechnu si a přikývnu.
„Ach, ano, Tae, bude to elektrický obojek a vodítko a nějaký čip...ale neboj se, nebude to tak zlé, vybereš si barvu, hmm?" Taehyung si schová obličej do dlaní a rozpláče se.
„J-Já nechci obojek...ani vodítko! A-Ani nějaký čip..." Obejmu ho a pohladím ho po zádech. Svůj zaslzený obličej zavrtá do mého hrudníku a rozvzlyká se ještě víc. I já mám na krajíčku.
„Taehyungie, poslouchej...neplakej, bude to dobrý, ano? Jistě to nebude na pořád, jen...na určitou dobu. Musíš to mít na sobě, jinak si tě pan Sung odvede do útulku a tam by se ti děli mnohem horší věci. Musíme to společně vydržet, ano? Budeš statečný?" Taehyung nejistě přikývne a pomalu uklidní svoje vzlyky.
„A...m-musí být ten obojek...elektrický?" vydá ze sebe a nešťastně na mě pohlédne.
„Bohužel...musí, je to kvůli tomu, abys byl i ve škole pod dozorem, víš? Ale slibuju, že nedostaneš ani jeden elektrický šok, jasný? Jen musíš ignorovat ostatní a neudělat nic dalšího, když budeš jen v tichosti sedět v lavici, ten obojek se nezapne, ano?" Taehyung opět posmutněle přikývne, víc se ke mně natiskne a zavře oči, pomalu se tak úplně uklidní.
„Pojď, uložím tě do postele, zítra půjdeme nakoupit ty věci..." Zavedu toho tygříka do jeho pokoje, kde už spí Jungkook. Už chci zamířit k jeho posteli a odhrnout peřina tak, aby si Taehyung mohl lehnout, ale on se zastaví a nesměle koukne na postel s Jungkookem.
„Um...chci spát s ním."
„Oh, vážně? A nechceš pro jednou spát ve svém?" Taehyung sklopí hlavu a nic neříká, to mi asi odpoví dostatečně. „Hmm, dobře, lehni si za Jungkookem, opatrně." Taehyung se pousměje a vleze si pod peřinu vedle králíčka. Ne, že by se mi to nijak nelíbilo, jsem rád, že chtějí být neustále pospolu, ale přeci jen...je jim sedmnáct, nejsem si úplně jistý, co k sobě ti dva cítí, ani oni sami to možná neví, ale pokud je to něco jiného, než jen bratrská láska...ach jo, já nevím, možná bych je neměl nechávat spát společně pravidelně...
„Dobrou nic, Jine." Špitne Taehyung a přitulí se k spícímu králíčkovi.
„Dobrou,Tae...sladké sny."
ČTEŠ
Hybrid Diaries (Taekook/Vkook) CZ
Fanfiction[dokončeno] "Měl bych vám ho odebrat, pane Kime." "Taehyung to neudělal schválně..." "Je jedno, zda to chtěl udělat, nebo ne. Ten hybrid pokousal svého spolužáka." "Jen chránil Jungkooka." "To je ten králíček, že ano? Porušil jste pravidla o bezpečn...
