Hybrid Diaries (Taekook/Vkook) CZ

35 (láskuju tě) finální

Když limuzína zastavila u našeho domu, málem jsem se rozplakal, opravdu jsem zpátky? Otevřu dveře a vyběhnu ven, už chci zazvonit, ale zarazím se a nejistě pohlédnu na pana Sunga.

„Tak na co čekáš?" pobídne mě a já, ještě naposled, ho obejmu. Zaskočí ho to, nejspíš hodně, ale nakonec mě nejistě poplácá po hlavě. S pousmáním stisknu zvonek a napjatě čekám. Nečekám dlouho, dveře se otevřou a v nich spatřím Jina.

„Huh? Jungkookie...?" skočím na něj a nechám se pevně objímat. „Kookie! Jsi opravdu tady!" zajásá a víc mě k sobě přitiskne.

„Jine, moc jsi mi chyběl, jsem tak rád, že jsem doma!" Jin si utře slzy z očí a projede si mě pohledem, nakonec ale očima zakotví na panu Sungovi.

„Vy...jste ho přivezl zpátky? Nechcete si vzít ale Taehyunga, že ne?" Pan Sung zakroutí hlavou.

„Ne, my už se vidíme naposledy, žijte si svoje životy pospolu, pane Kime, a co se týče toho kocourka...sundejte mu ten obojek." Jin se na něj nevěřícně a zároveň úplně zmateně podívá, ale nic neřekne, jen nechá otevřenou pusu, dokud pan Sung neodjede od našeho domu.

„C-Cože? On...cože?" zasměju se.

„Já ti to všechno vysvětlím, Jine, pojď dovnitř, ukážu ti své obrázky, taky ti řeknu, co je banánové mlíčko, je to mnohem lepší než kakao, a taky-..." zarazím se, když vejdu do chodby a uvidím tam Taehyunga, jak šokovaně stojí mezi dveřmi a sleduje mě s otevřenou pusou.

„J-Jungkookie?"

„Taehyungie!" rozeběhnu se k němu a obejmu ho tak, až ho povalím na zem.

„Jungkookie! Myslel jsem, že už tě nikdy neuvidím!" tohle už nevydržím a přeci jen se rozpláču, stejně tak on. Setřu mu slzičky a i přesto, že se teď na nás všichni dívají, protože naše vítání přivolalo všechny v domě, přitisknu své rty na ty jeho, opravdu pevně a dlouze.

„Ouuu...počkat, počkat, od sebe, hned-..." vypískne Jin, ale Namjoon ho zastaví.

„Nech je, Jinie, přece jim to nezkazíš."

„Ale...to by neměli..."

„Jine, podporuj je přece, jsou to tvoje děti, ne, že je budeš oddělovat, měl bys být pyšný, vidíš, jak rostou? Už jsou skoro dospělí, nejsou krásní?" Jin si povzdechne, ale nakonec se usměje.

„Uhm...máš pravdu, já...omlouvám se, to ta mateřština, jestli jsou spolu šťastní, tak...no, tak dobře, ale jen dětské pusinky, nic víc, zase to nepřehánějme." Všichni se tomu jen zasmějeme a já věnuju Taehyungovi další (dětskou) pusinku na rty.

„Jungkookie? Láskuju tě."

„Um, říká se: miluju tě." Oba zrudneme, ale hned na to si věnujeme vzájemné úsměvy.

Jimin se uculí a řekne: „Oh, jsou tak rozkošní. Yoongi? Hobi? Budeme taky zamilovaní?" Kluci už chtěli něco říct, ale Jin jim do toho skočil.

„TAK TO ANI NÁHODOU! Na tohle jste moc mladí!"

„Ale...Jungkook a Taehyung můžou."

„Protože oni se mají opravdu rádi a v tom jim bránit nechci."

„Ale my se taky máme rádi." Protestuje Jimin.

„Řekl jsem, že ne."

„Ale Yoongimu je už osmnáct-..."

„No právě, nehodlám se potom tady starat o nějaká další mláďata." Všichni tři na něj nechápavě pohlédnou.

„Um, jak jako? To nechápu..." Jin mávne rukou.

„To je jedno, to nepotřebuješ chápat, tak jo, kdo má hlad?"

10. Říjen 2017

Od doby, co jsem se ocitl u Jina, se v toho v mém životě hodně událo. Zamiloval jsem se do tygřího hybrida Taehyunga, dostal jsem se k panu Sungovi, o kterém jsem si myslel, že je zákeřný ďábel, ale ve skutečnosti má srdce ze zlata, jen bylo zoufalé, nedávno mi poslal dopis, že prý se má u rodiny dobře, moc se jim stýskalo, jsem rád, že to dopadlo dobře i pro něj, ale tohle je stále naše tajemství, jak jsem slíbil. Já jsem teď nejvíc šťastný, mám rodinu, přátele v nové škole, kde není žádný hloupý Sehun, ale samí rozumní lidé, kteří nás mají rádi takové, jací jsme. Myslím, že jsem opravdu ten nejšťastnější králíček a jsem pyšný na to, že králíček jsem, miluju svoje ouška, jsem se sebou spokojený a nebojím se to ukázat.

The END

--------------------

Tak jsme konečně na konci další fanfikce.

Pro ty z vás, kteří pokračujete na speciální díly, tak vám je sem dám už zítra a všechny naráz, abychom se už nezdržovali (budou čtyři myslím).

Jinak samozřejmě začínám další fanfikci (opět Taekook) s názvem: You're in Trouble

-příběh z věznice, mezi mladým vězněm a mladým dozorcem. Myslím, že tohle bude patřit k těm originálnějším příběhům, než jsou třeba hybridi, tak by vás to mohlo bavit. Najdete ho na mém profilu už teď, tak se můžete s chutí ponořit do nové atmosféry.

Jinak všem děkuji za hlasování, za vaši pozornost a celkově zájem o moje příběhy

I purple you! My heartu is...ohh 💜💜💜