Jakmile si nabyla vědomí, tupé a bolestivé pulzování v břiše ti připomnělo, co se stalo. Tvé břicho bylo obvázáno obvazy.
Se slabým zasténáním jsi otevřela oči a musela několikrát zamrkat, než jsi se přizpůsobila oslňujícímu světlu, které pronikalo oknem do pokoje, ve kterém jsi právě ležela.
Jak jsi otáčela hlavou ze strany na stranu, všimla jsi si, že je místnost úplně opuštěná, s výjimkou jedné další postavy ležící na protější posteli. Vypadalo to, ne to nemohlo, jako - holka? Mžourala jsi a viděla, že máš pravdu.
S hlasitým zasténáním jsi se podepřela na lokty. To moc nepomohlo té bolesti v oblasti břicha. Byla stále silnější, dokud tě nedonutila si znovu lehnout.
'Co se k čertu stalo toho dne v Labyrintu? Proč tu je další dívka? Co se jí stalo?' Měla jsi skoro tolik otázek, jako když si se poprvé probudila v kleci. Vypadalo to, že se spoustu věcí změnilo.
...
Z vedlejších dveří zazněl pronikavý výkřik, který tě vyděsil tak, že jsi spadla z postele. Došlo ti, že to byl Alby. Uvolňující výdech opustil tvé rty. Přinejmenším to znamená, že přežil. Nebylo to k ničemu.
Pak jsi si v vzpomněla na Minha a Thomase. Podařilo se jim vás dostat zpět do Placu.
Z venku se náhle ozvaly kroky, dveře se otevřeli a ty jsi tak mohla vidět Jeffa a Clinta.
"Ahoj." Zachraptěla jsi z toho, jak jsi dlouho nepoužila svůj hlas. Ani jeden z kluků si nevšimli, že jsi vzhůru a tak se vylekali, Clint zakopl o Jeffovu nohu. Klopýtl a pokusil se zachytit rovnováhu rychlím úchytem košile druhého chlapce. Vypadal hloupě, ale nakonec se mu podařilo se postavit.
Začala jsi se smát, i přes to jak to bolelo. Když jsi se konečně uklidnila, ušklíbla jsi se na ně. Ty se na tebe začali usmívat taky, šťastní z toho, že jsi se konečně probudila.
"Jak se cítíš?" Zeptal se Jeff.
"Skvěle. Prostě úžasně." Odpověděla jsi s dalším zasténáním.
Clint zamumlal něco, čemu jsi nerozuměla a vypařil se z místnosti.
"Myslím, že je rád, že mě vidí." Zamračila jsi se, jakmile se za ním zabouchly dveře.
Jeff se zasmál a vysvětlil: "Šel pro Newta, Minha, Gallyho a Thomase. Museli jsme je odtud odtáhnout, abychom mohli něco vůbec dělat. Takže jsme jim slíbili, že pro ně dojdeme hned, jak se probudíš."
Usmála jsi se pomyšlení na své přátelé. "Takže, co se vlastně stalo potom, co jsem byla zraněná? A kdo je tamto?" Ukázal jsi na postel s druhou dívkou.
"Minhovi a Thomasovi se podařilo dostat vás do Placu, protože váš plán s rmuty zafungoval. Pak se rozezněl alarm. Uvnitř klece byla tahle dívka, v bezvědomí. Mysleli jsme, že je mrtvá, ale pak z ničeho nic probrala a řekla: 'Všechno se změní'. Znovu omdlela a od té doby tady leží. To bylo před třemi dny."
"Třemi dny?" Zopakovala jsi po něm. "Mám hlad!"
Jeff se zašklebil. "Dobře, Clint přinese něco z Pánvičkovi kuchyně."
"Jak je Albymu? Bude v pořádku?"
"Myslíme, že bude. Dali jsme mu injekci se rmutím sérem. Prochází si Proměnou."
Než jste mohli pokračovat v povídaní, dveře se otevřeli a odhalili tak tváře tvých přátel.
ČTEŠ
Naděje (Newt x Reader)
Fanfiction"But now i know that wherever we are, or whatever we're doing, we'll always have each other" Před dvěma lety jsi se vzbudila v labyrintu, kromě svého jména si si nic nepamatovala. Se svými blízkými přáteli, Newtem, Minhem a Gallym, jsi hledala cestu...
