Alby natočil hlavu směrem k hlasu. Jeho další slova všechny zmátla.
"Všechno se změní... ta dívka... Thomas... Viděl jsem je." Zašeptal chraplavým hlasem.
Jeho pohled směřoval na Thomase, díval se mu přímo do očí a ani na sekundu neuhnul.
Nakrčila jsi obočí a snažila se rozluštit, co tím mohl myslet. "Co myslíš tím, že jsi je viděl?"
Alby přerušil oční kontakt s Thomasem a obrátil svůj pohled na tebe. Byla jsi v šoku, nikdy dřív se na tebe takhle nedíval.
"Ptal jsem se na Thomase! Nechtěl jsem vás dva!" Vyštěkl na tebe a Newta. Oba jste se lekli jeho výbuchu a energie, která z něj náhle sršela. Thomas se podíval na vaše zmatené obličeje a lehce pokrčil ramena v odpověď na nevyslovenou otázku.
Newt zakročil. "Dobře, je přímo tady. Můžeš s ním mluvit."
Ale Alby jen rozzlobeně zavrtěl hlavou. "Odejděte, oba dva."
Otevřela jsi pusu a chtěla protestovat, ale Alby tě přerušil ještě než jsi vůbec mohla začít.
"Odejděte, hned!" Přikázal. I když měl hlas chraplavý, pořád měl autoritativní tón, kterým vás celé roky vedl v Placu.
"Ale..." Zkusil to Newt znovu, ale Alby jen důrazněji zopakoval jeho příkaz.
Koukla jsi se na Newta a pokynula ke dveřím. Považovala jsi za moudré udělat to, co řekl. Newt si podrážděně povzdechl a vydal se za tebou pryč z malé místnosti. Při odchodu za sebou zabouchl dveře.
Klopýtla jsi, skoro spadla, když tě nohy na chvilku přestali poslouchat, naštěstí tě Newt chytil kolem pasu a podepřel tě. Při jeho dotyku by jsi se normálně začervenala, ale na bolest jsi se teď soustředila víc.
S jeho pomocí jsi se dopotácela zpět do pokoje a zhroutila se na postel. Cítila jsi náhlou nevolnost, místnost se začala točit. Lehla jsi si a zaryla hlavu do polštáře, dokud ten nepříjemný pocit nezmizel.
"Co se k čertu stalo? Jsi v pořádku?" Zeptal se Newt a usadil se na své obvyklé místo na okraji postele.
Mávla jsi nad jeho starostí a přikývla. "Jsem v pohodě, jsem v pohodě."
Newt nevypadal zrovna přesvědčený, ale nechal to být a za to jsi mu byla vděčná.
"Co se stalo na té schůzce? Co se stane s Thomasem?" Zeptala jsi se a doufala v to nejlepší.
"Gally samozřejmě začal chvástat nesmysly, něco o tom, že je Thomas špionem pro Tvůrce. Věděla jsi o Minhově plánu ho nominovat na kápa běžců, všechny tím šokoval. Gallyho to vážně naštvalo. Museli jsme ho a Minha držet stranou, jinak by se do sebe nejspíš pustili. Tommy se nakonec stal běžcem, ale dostal jeden den ve vězení."
Byla jsi překvapená. Gally blázní a obviňuje Thomase za to, co se děje. A ty s tím nemůžeš nic dělat. Věděla jsi, že občas mívá špatný nálady, ale tohle je moc. Za poslední dobu se hodně změnil.
Z vedlejšího pokoje se ozval hlasitý křik. "Newte! Newte pojď sem!"
Než stihl Thomas dokončit větu, Newt už odcházel z tvého pokoje a otevíral dveře do toho Albyho.
ČTEŠ
Naděje (Newt x Reader)
Fanfic"But now i know that wherever we are, or whatever we're doing, we'll always have each other" Před dvěma lety jsi se vzbudila v labyrintu, kromě svého jména si si nic nepamatovala. Se svými blízkými přáteli, Newtem, Minhem a Gallym, jsi hledala cestu...
