Flashback
Newta pohlcoval strach. Pořád ještě nebyli zpátky. Pořád ještě nebyli zpátky a brány se měly ani ne za pět minut zase zavřít.
"Co se stane, když to nestihnou?" Thomas se stále vyptával.
Newt odpověděl - snažil se uklidnit sebe i zelenáče. "Stihnou to."
"Neměli bychom vyslat pátrací skupinu?" Navrhl Thomas.
"Nemůžeme, je to proti pravidlům." Zasyčel Newt, chlapcovi otázky ho vyváděli z míry ještě víc, než byl.
"Nedostanou je ti rmuti, když tam zůstanou? Myslím, musíme jim pomoc."
"Zavři hubu, bažo!" Zakřičel Newt. "Nejsi tady ani týden. Myslíš, že bych pro ně neriskoval svůj život?"
Jakmile poslední slovo opustilo jeho ústa, litoval toho. Věděl, že se jen snaží pomoci. Thomas se snažil něco říct.
"Podívej, Tommy, ještě to nechápeš. Jestli tam půjdeš, zahodíš tak svůj život. Všichni tři složili přísahu, jako my všichni, ty ji složíš taky, nikdy nechoď do Labyrintu v noci, nehledě na to, co se stane. Nikdy. Nejdřív se večer sejdeme a probereme to." Když skončil, měl sucho v ústech. Nemohl to říct. Nedokázal to.
Ozval se Chuck. "Newt ti to neřekne. Tak to udělám já. Pokud se nevrátí, tak to znamená, že jsou mrtví. Minho a Y/N by se neztratili. Jsou běžci od samého začátku. Nemožný. Budou mrtví."
Newt se odvrátil a upřeně hleděl na brány. Nedokázal se na bažu podívat. Tři jeho nejlepší přátelé byli s největší pravděpodobností mrtví. Slovy nedokázal popsat ten prázdný pocit, který mu zužoval srdce. Jeho oči se zaplnili slzami.
"Brány se za minutu zavřou," řekl vážně. Stále tu byl pramínek naděje. Mohlo se stát cokoli.
Placem se rozeznělo hlasité burácení. Brány se začínaly zavírat. Naděje, která do téhle doby přetrvávala pomalu uhasínala, jako svíčka, které pomalu docházel plamen. Newt poraženě odcházel. Nemohl se na to dívat.
Pak se ale stalo nemožné. "Newte!" Zaslechl za ním výkřik. "Přicházejí, vidím je!"
Nový pocit naděje náhle vzplanul, když se znovu otočil k branám. Byli tam. Minho. Alby. A Y/N.
Ale něco bylo špatně. Chlapec s dívkou podpírali Albyho. Nehýbal se. Newt i ostatní se rychle rozeběhli k okraji Placu.
Všichni křičeli a povzbuzovali je. Někteří křičeli, že by tam měli Albyho nechat. Newt věděl, že to by nikdy neudělali. I kdyby jim to mělo zachránit životy.
Znovu se začala vracet panika. Byli příliš daleko. Brány se pohybovaly příliš rychle. Z tváře mu odkapával pot, když se je zoufale snažili zrychlit svojí myslí. Nestačilo to.
Newt něco zahlédl. Zelenáč zíral na chodbu s odhodlaným výrazem.
"Nedělej to Tommy!" Ale bylo to marné. Než se brány zavřeli, Thomas jimi v posledních sekundách stihl proběhnout.
ČTEŠ
Naděje (Newt x Reader)
Fiksi Penggemar"But now i know that wherever we are, or whatever we're doing, we'll always have each other" Před dvěma lety jsi se vzbudila v labyrintu, kromě svého jména si si nic nepamatovala. Se svými blízkými přáteli, Newtem, Minhem a Gallym, jsi hledala cestu...
