Na útěku

3. kapitola - Seznámení

Neměli jsme jinou možnost než sjet k továrně, jak pravila ta blonďatá holka. Neměl jsem páru, co to bylo za lidi, ale nejspíš šlo o někoho z té banky.

Projížděli jsme areálem staré továrny, když se nám před očima opravdu objevilo stříbrné BMW. Naklonil jsem se k ní, abych jí vyrval klíčky, co svírala v dlani. Bez prodlev mi je přenechala a vystoupila ze stejných dveří, co já.

,,Co s ním?" podíval jsem se na Douga.

,,Musíme ho tu nechat. Až bude čistý vzduch, vrátíme se sem. Vezmi prachy."

Popadl jsem tašku s prachama a odemkl BMW.

,,Ty jdeš vedle mě." podíval jsem se na blondýnu a usadil ji na spolujezdcovu sedačku.

Kdyby se náhodou stalo to, co Dexterovi...

Vyrazili jsme zpět na dálnici a šlapali na to, co to šlo. Mohlo být už dost pozdě, když holka vedle mě usnula.

,,Co je zač?" naklonil se ke mně Doug a zašeptal.

,,Nemám tušení, ale zachránila nám prdel."

,,Proč by to dělala?"

,,Ráno se jí zeptáme."

Bylo asi šest ráno, když jsem zastavil na benzínce, abych natankoval a koupil něco k jídlu. Růženka se nám probudila, když jsem po ní hodil bagetu.

,,Dík." štěkla a rozhlížela se, kde jsme.

,,Hele, kotě, proč tam bylo zašitý to auto?" uhodil na ní Doug a strčil hlavu mezi nás.

,,Měla jsem ho vyzvedávat. Je bráchy."

,,A co tam dělalo? Obvykle tu lidi neparkují."

,,Nevím. Neptala jsem se ho." odsekla.

,,Hmm..." zavrčel Doug a posadil se zpět.

,,Hlavně, že ho máme."

,,Měli bysme se jí zbavit." vyšlo zezadu.

,,Ty jsi přišel o rozum? Aby nás naprášila i s SPZkou?" poklepal jsem si na čelo.

Podíval jsem se na ní a chvíli přemýšlel.

,,Ani nad tím neuvažuj. Radši jeď." odvětila.

,,Jak víš nad čím uvažuju?"

,,Hele nemám řídit?" ozval se Doug.

,,Ještě chvíli to zvládnu." auto nastartovalo a my vyrazili.

Neměl jsem tušení, kam pojedu, ale museli jsme se někam uklidit. Nedalo mi spát, proč ta holka poskytla svoje auto, aby nám pomohla.

Po celém dnu jízdy jsme si dali pauzu v motorestu a objednali si jeden pokoj, abychom se vyspali a v klidu se zase ráno dali na cestu.

,,Jinak jsem Gina." podala mi ruku a chvíli jsem uvažoval, jestli jí říct pravé jméno nebo ne.

,,Ryan."

,,Doug."

,,Objednal jsem nějaký jídlo na pokoj." dodal jsem, když někdo zaklepal.

Převzal jsem si balíček a hned se na mě Doug vrhnul.

,,Toje kuře?" ohrnoval nos.

,,Buď rád za to. Nic jinýho takhle pozdě neměli."

,,Jo kdyby bylo aspoň k jídlu." mračil se.

,,Co na tom máš? Steak z argentinské svíčkové fakt neměli."

,,To kuře je tak nedopečený, že mi začalo žrát i salát okolo." vyprskli jsme smíchy.

,,To nebylo to kuře, ale já. Jestli to nesníš ty, tak ti to sním já." naklonila se k němu Gina.

,,Hele, Ryane, že ty sis ji vzal záměrně? Vedle ní totiž byla ještě taková stará roura a ty jsi vzal takovou pěknou holku." dloubnul do ní Doug.

,,Jo, rozhodoval jsem se mezi ní a tou prsatou zrzkou. Ty blbečku, myslíš si, že jsem měl čas čumět po holkách?" hodil jsem po něm hranolku.

,,Nebojíš se s námi? Co kdybychom tě chtěli znásilnit?" otočil se na ní a já jen protočil očima.

Chvíli mlčela a oba si nás prohlédla.

,,Staly se mi horší věci." to znělo dost pobaveně.

,,Ale kdybys chtěla dobrovolně... já jsem v posteli tak dobrej, že občas křičím i svoje jméno."