Na útěku

9. kapitola - Podvod

S Dougem jsme nedočkavě postávali na parkovišti s cigaretou v prstech, když jsme poznali v dálce skupinku lidí z té chatky. Po chvíli mávali jako divocí a křičeli něco o tom, že se právě Gina ubytovává.

S Dougem jsme na sebe hodili nechápavý výraz, jak to ta holka mohla dokázat. Doufal jsem jen, že to dopadne podobně i s námi.

Odhodil jsem nedopalek a se sportovní taškou a vyrazil ke vchodu. Gina tu stála vedle nějaké babky a něco řešily.

,,A kam vy jdete?" sjela mě brejlatá roura.

,,Jdu se ubytovat."

,,Jméno."

,,Ryan Trenton. Spolužák." hlesla Gina nějaké vymyšlené příjmení na druhou starou rašpli.

Ta začala mlátit ukazováčky do klávesnice a následně pěstmi bouchla do stolu.

,,No co je to tu za bordel? Ani tenhle tu není." podívala se na druhou babku a v tom přišel i Doug.

,,A Douglas Gordon tam taky nebude?" ozvala se znovu Gina a dopadlo to stejně jako před okamžikem.

,,No tohle. Počkejte."

Napsala si brejlatá babka na list papíru naše jména a odešla.

,,Co se tu děje?" otočil jsem se čelem k Gině a ta se tajuplně pousmála.

,,Nevím. Mají tu v tom pěkný bordel. Nemám čas tady trčet. Máme sraz s ostatními spolužáky." zvolala na babu z vrátnice.

,,Jak jsi to udělala?" naklonil jsem se k ní a ona jen pozvedla obočí a zaculila se.

,,Je toho ještě hodně, co umím." zamrkala na mě a Doug něco vrčel na vrátnou.

Vzápětí se vrátila ta stará roura a rozhazovala rukama, že jsme v té tabulce, ale nejsou tam údaje o koleji.

,,Pořád ta stejná pohádka dokola. Já za to nemůžu, že tam ty údaje nejsou. Mohla byste nám laskavě dát ID karty než tu vystojíme důlek?"

Vrátná tedy vztekle popadla nějaké bílé kartičky a položila nám je na stůl. Znuděně jsme si je vzali a dali se chodbou ke schodům.

,,Jestli tohle vyjde, dám ti tisíc babek." zaradoval se Doug a vlepil Gině pusu na tvář.

,,Neraduj se předčasně. Potřebujeme do archívu." povzdechla si.

,,Jaký archív, do prdele?" vyjel jsem po ní.

,,Všechny údaje nemají jen v jednom počítači. Jsou také v tištěné verzi, chytrolíne."

,,A jak se tam dostaneme?" rozhazoval Doug rukama.

,,Na to musíte přijít vy. Já svoji část podvodu vykonala."

Našli jsme naše pokoje. Zatímco Gina byla sama o patro níž, my s Dougem na konci chodby u schodů. Zašli jsme na kafe za ostatními a vrátili se před večerkou.

,,Někdo musí zabavit vrátnou. Potřebujeme její klíče a vstupní kartu do školy." vymýšlela Gina.

,,Já to udělám a vy půjdete do toho archívu. Na ten vám z vysoka seru." mávl vztekle paží.

,,Dobře. Co kamery?"

,,Nejsou tu. Naštěstí. To jsem zkontrolovala."

Ještě jsme se složitě domluvili na detailech a po půlnoci vyrazili na věc. Doug to měl jednoduché, protože na vrátnici ta babka chrápala. Vytratili jsme se nepozorovaně, zatímco Doug měl hlídat před vrátnicí s cigaretami v ruce a mobilem v druhé.