Na útěku

18. kapitola - Malé tajemství

,,Oblíbila jsem si vás."

Ani nevím proč jsem to zrovna teď musela vyprávět, ale jak byla tma, neviděl mi do obličeje a nedokázal rozpoznat můj výraz.

,,Jsme fajn parta." otočil hlavu stranou a sledoval, jestli někdo nepřichází.

,,Bude to znít šíleně, ale jste jediní, koho mám." vztáhla jsem ruku k jeho týlu a prsty zabloudila do delších jemných vlasů.

,,To zní fakt vtipně. Unesli jsme tě." začal se usmívat a otočil hlavu mým směrem.

Moje srdce zběsile bušilo a celá jsem se třásla. Hrudník se prudce zvedal, když jsem poklekla, abych s ním vyrovnala výšku a stiskla jeho tváře do dlaní. Naklonila jsem se k jeho ústům a prostě ho políbila.

Na okamžik jsem si myslela, že mě odstrčí, ale on mě naopak k sobě víc přitiskl a opětoval mi vášnivý polibek. Posadil si mě na klín obkročmo a stiskl zadek. V očích jsem pocítila náhlou únavu, až jsem je nechtěla otevírat.

Jeho hravý jazyk si pohrával s mým a kdybychom nebyli v lese, snažila bych se mu dostat do kalhot. Tolik jsem ho chtěla a podle počínající boule v jeho klíně, měl nejspíš podobný pocit.

Chladnýma rukama mi prozkoumával pod tričkem záda a později se vydal na bříško. Sotva se dotkl prsty látky podprsenky, celá jsem se otřásla.

,,Chci tě. Chtěla jsem tě i včera, ale bojím se toho, co bude." pošeptala jsem mu do ucha a on stiskl celý košíček podprsenky až jsem sykla.

Jasně, že jsem ho v té sprše chtěla. Zírat na ručník, který měl proklatě nízko se nedalo vydržet.

,,To myslíš vážně? Moc nad tím přemýšlíš, kotě." opřel si čelo o moje, načež jsem najednou zahlédla světlo ze svítilny kolemjdoucího spolužáka.

Ryan mě čapnul za ruku a tiše mě odvedl o kus dál, kde jsme se schovali za široký strom. Přitiskl mě k němu a pokračoval v tom, co jsem začala. Líbal tak epesně, že jsem zapomněla na všechno. Kde vůbec stojíme, co se děje a co to vlastně dělám?

Začala jsem se tomu smát jako puberťačka, když se mi přisál ke spodnímu rtu. Pod tričkem jemně hladil mojí kůži a putoval výš. Bez okolků se dostal rovnou k bradavkám a mně se v ten okamžik nedostával kyslík. Trhaně jsem vzdychla, když pokračoval v líbání na krku.

Celé tělo se mi pod jeho dotyky chvělo a já s tím nedokázala přestat. Nahmatala jsem knoflík i zip u džín a dobývala jsem se mu do napěchovaných trenek. Stačilo se jen dotknout jeho špičky a už mu unikl sten. Hlazením jsem ho ještě víc rozparádila, když zamířil i za moje kalhotky.

,,Ryane, Gino!" ozvalo se vzdálené volání.

Ryan mě přestal líbat a zaklel.

,,Sakra. Doug umí všechno podělat."

,,Přijdeš večer ke mně?" pošeptala jsem mu.

,,To vážně chceš?"

,,Jo, ale neříkej to klukům. Bude to jen naše sladký tajemství."

,,Jestli to tak dlouho vydržím." zasmáli jsme se.

Hodila jsem se do původního stavu a uhladila si vlasy, ze kterých mi vypadla troška kůry a klacíků.

,,Tady jsme." vyšla jsem Dougovi naproti.

,,Všichni vás hledají. Co vy tady?" poznala jsem jeho šibalský úsměv.

,,Přestala nám oběma fungovat svítilna." pro jistotu jsem do ní ještě praštila.

,,A kde je Ryan?"

,,Nemůžu se jít vychcat?" rozčiloval se za námi, když se vzápětí vynořil ze tmy a zapínal si knoflík u kalhot.

Vyměnili jsme si s Ryanem žhavé pohledy a dali se na cestu za Dougem. Občas mi stiskl zadek a já nadskočila. Snažila jsem se být tiše, abych na sobě nedala něco znát.

Vrátili jsme se k ostatním a profesorce hrůzou vstávaly vlasy na hlavě.

,,Už jsem se o vás začínala bát. Pro Boha. Ještě, že jste v pořádku."

Jasně, že jsme byli v pořádku fyzicky, ale psychicky úplně ne. Jen při pohledu na jeho rty, to ve mně vyvolalo neuvěřitelné vzrušení. Tiskla jsem k sobě kolena celou večeři v menze. Připadala jsem si prostě tak jinak než s Thierrym. Nebyla jsem jen kusem masa, ale něčím víc.

Všichni jsme se ve skupině vrátili na kolej a na chodbách byl neuvěřitelný povyk a smích. Neměla jsem ani telefon, abych se s Ryanem nějak dohodla. Dala jsem si sprchu a ručník pro tentokrát přehodila přes tyč, která držela závěs. Zaslechla jsem vcházet nějaké dvě holky a vybavovaly se vcelku hlasitě o nějakém klukovi.

,,Ty se nezdáš. Měla jsi mu dát číslo."

,,Neměl se ke mně. Vybral si k té hře tu blonďatou náfuku."

,,A co říkal Doug?"

,,Že nikoho nemá a dlouho neměl." začaly hulákat.

,,Nemyslím si, že by s tou nánou něco měl."

,,Myslíš si, že ho mám někam pozvat?"

,,Já bych to zkusila. Jestli dlouhou neměl sex, určitě už jen kvůli tomu kývne."

Vzala jsme si to osobně. Doug bylo sice jediné jméno, co padlo, ale měla jsem tušení, že byla řeč o mně a Ryanovi.