Trhnutím jsem se probudila a začala zhluboka dýchat,abych se uklidnila.Tohle už mě vážně nebaví.Je to už po několikáté,co se mi o něm zdá.Už to nevydržím.Musím mu to říct.Třeba je to všechno jen náznak toho,abych mu vše řekla. 735 790 657..to číslo si pamatuju přesně.Jak je to sakra možné?!
Otevřela jsem šuplík a zapsala si ho na papír,abych na něj náhodou nezapoměla,což se asi nestane,protože si doteď pamatuju všechny sny.Lehla jsem si zpátky a snažila se znovu usnout.Nepodařilo se mi to.Zase to všechno v sobě dusím a potřebuju mu to říct.A hlavně by mě zajímalo jestli to číslo existuje a nebo jestli vážně patří JEMU.
*
"Haló?" přijala jsem hovor,aniž bych se podívala kdo volá.
"Ahoj Kate!" pozdravila opět vesele Jenna.Netušila bych,že mi ještě zavolá.
"Jé,ahoj Jenno.Jak ti je?"
"No skvěle!Cítím se jakobych se znovu narodila." řekla zasněně.Jestli je na drogách,tak s tím jí vážně nepomůžu.
"Stalo se něco?" zeptala jsem se.
"Čekala jsem,kdy se na to zeptáš!Našla jsem si přítelee!" vyjekla až jsem myslela,že mi praskne bubínek.
"Vážně?A koho?" Hlavou mi projela myšlenka,aby neřekla toho kluka,kterého jsem si v mysli zabrala já.
"Toho neznáš.Blonďák,svalnatý a dokonce umí zpívat!" zajásala.Uuufffff
"Tak to mě s ním musíš někdy seznámit." zavtipkovala jsem.Popravdě nesnáším seznamování a na jiného kluka než na Joshe myslet nepotřebuju.
"No a co ten tvůj ze snů?" Mám jí to říct,nebo ne?...Zatím si to nechám pro sebe..
"Nic..pořád se mi sice o něm zdá,ale dá se to zvládnout."
Volali jsme si snad dvě hodiny a nechápu jak jsem to mohla vydržet.To bylo pořád: Ten je tak skvělej,úžasně líbá,je tak sladkej..a tak pořád dokola.
Po obědě jsme si s tátou zašli do města a prošli pár obchodů.Ve městě nebylo jako vždy moc lidí.Poté jsem si zašli na večeři,kde jsem se najedla k prasknutí.Doma jsem si potom přečetla kousek knížky a šla si dát koupel.Když jsem vešla do pokoje přišla mi sms.
Jsi vzhůru?Jaký si měla den?:) Adam.
Musela jsem se pousmát.Je skvělé mít kamaráda.Občas se ale bojím,abych pak k němu necítila něco víc než kamarádství..
Jsem:) Docela dobrý,prošli jsme s tátou obchody ve městě,ale jsem ráda,že už jsem doma:) Co ty? napsala jsem.
Byli jsme u prarodičů a to byla strašná nuda:D Radši bych byl s tebou:( Kdy se zase uvidíme?
Zítra bych měla čas:) Ráno ti ještě napíšu,dobrou:')
Dobrou noc:3 odepsal a poté jsem mobil položila na stůl.
*
Číslo.To číslo.Já mu zapoměla zavolat!Už jsem skoro spala,když jsem si uvědomila,že jsem na to číslo chtěla zavolat.Rychle jsem otevřela šuplík a prohlížela si to číslo.Začaly se mi klepat ruce a pomalu jsem vyťukávala čísla na mobil.Určitě bude dost trapné,když se v tuhle dobu dovolám někomu jinému,ale musím si to ověřit.
Mobil začal vyzvánět a já si ho přiložila k uchu.Čekala jsem,kdy to konečně někdo příjme nebo to spadne do hlasové schránky,ale pořád nic.Po chvíli to přece jen někdo příjmul.
"Haloo?" ozval se ospalý hlas a já v tu dobu myslela,že mi vyskočí srdce ven z těla.Byl to on..
ČTEŠ
Mr.Perfect
RomanceSedmnáctiletá Kate žije ve skromném domě nedaleko lesa. Mamka jí zemřela v pěti letech takže žije jen s tátou. Každou noc se jí zdá o neznámém klukovi. Všechny sny jsou tak pravdivé, až jí to přijde zvláštní. Tolik jí přitahuje a chce aby se vše st...