Mr.Perfect

Výborný oběd..

(Tuhle část bych chtěla věnovat všem,kteří tohle právě čtou.Mám vás moc ráda!<3)

"Tati,jsi už oblečený?" volala jsem na tátu.Jdeme na oběd k Tomovi a táta asi půl hodiny hledá vhodné oblečení,které by si oblekl.Už je horší než holka.

"Už budu!Počkej mě venku!" zakřičel z ložnice a já se šla obout.Pak jsem vyšla ven a hned mě ovál studený podzimní vítr.Přeju si,aby bylo zase léto.Teď se musím pořádně oblékat,abych nenachladla a není přece lepší jít ven jen v tílku a v kraťasích než si na sebe dávat tři vrstvy oblečení? Pro mě rozhodně.Horší bude až bude zima.To se budu muset navlékat ještě víc.

Když jsem se tak zapřemýšlela,uvědomila jsem si jednu důležitou věc.Ty sny..

Už dlouhou dobu se mi o Joshovi nezdává.Jak sem si toho mohla nevšimnout? Byla jsem tak navyklá na to,že se mi o něm bude pořád zdát,že jsem si neuvědomila,že už to skončilo.Ale poslední dobou už mi to nevadilo.Některé sny byly dost přehnané,ale zvykla jsem si.

Možná to všechno bylo nějaké znamení.Znamení,že se máme dát dohromady a všechno to přestane,ale kdo ví.

"Tak můžeme jít." řekl táta,když vyšel ven.

"No konečně." zakoulela jsem očima a nastoupila do auta.

*

"Ahojte!" přivítal nás Tom s obrovským úsměvem.Oba nás objal a pak pozval dovnitř.Když jsem si vyzouvala boty obmotaly se koulem mě dvě ruce.

"Ahoj lásko." políbil mě Josh.

"Ahoj." polibek jsem mu oplatila.

"Pojď nachvíli nahoru.Něco pro tebe mám." usmál se,chytl mě za ruku a táhl mě do svého pokoje.

"Docela se bojím." zasmála jsem se.

"Neboj.Otevři oči." řekl a já je pomalu otevřela.Před očima se mi objevila obrovská kytice růží a v druhé ruce Josh držel krabičku ve které byl překrásný náhrdelník.

"J-joshi.J-já nevím co na to říct." došly mi slova.Začla jsem přemýšlet nad tím,jestli něco neslavíme,nebo jestli není něco za co by mi tohle dal,ale nevzpoměla jsem si.

"Nemusíš nic říkat." pošeptal a já ho hned políbila.

"Za co to všechno je?" 

"Za to,že jsi." usmál se a znovu mě políbil.

Nikdy by mě nenapadlo,že se mi tohle stane.Z té holky,která se nerada seznamovala a bavila s lidmi se stal jiný člověk.Z té holky,která skoro celý den trávila sama,zavřená v pokoji s knihou,se stala ta nejšťastnější holka na světě.Díky němu.Vím,že jsem našla toho pravého,protože to cítím.Tenhle pocit jsem nikdy v životě necítila.Lásku.Už jsem si skoro myslela,že to nikdy nepocítím.Nikdy nebudu vědět,co je to být zamilovaný,protože jsem byla uzavřená.Ale teď se to všechno změnilo a jsem za to ráda,protože se cítím líp.

U stolu jsme si to užívali.Oběd byl výborný.Bylo toho tolik,že jsem to skoro nesnědla.I můj táta se skvěle bavil.S Tomem jsou super přátelé a já jsem ráda,že přišel na jiné myšlenky.

Někdy je dobré být na pozoru,protože nikdy nevíme co se stane.V jednu dobu se nám může změnit celý život.A mě se to stalo díky snům.Sny,které mě daly dohromady s osobou,kterou nadevše miluju.Asi jsme se měli potkat,asi jsme se měli seznámit a dát dohromady,protože to tak prostě mělo být.

Teď už budu konečně šťastná..

KONEC.