O TŘI MĚSÍCE POZDĚJI:
Jak už říkám po několikáté,čas plyne jako voda a už tu máme listopad.Nesnáším podzim už kvůli tomu,že začíná škola,ale také kvůli počasí.Skoro pořád prší,fouká studený vítr a člověku se nechce ani chodit ven.S Joshem nám to funguje skvěle,až mě to skoro udivuje.Řekla jsem o něm i tátovi,který je rád,že jsem konečně šťastná.A možná i kvůli tomu,kdyby nám to s Joshem vydrželo dlouho,tak by byl s Tomem příbuzný.
Tento rok se budu muset dost snažit,protože jsem ve čtvrťáku.Bude to hodně náročný rok a už teď z něj mám strach.Josh je taky ve čtvrťáku,akorát na jiné škole a říkal,že mi bude pomáhat.Je pravda,že je to tento rok ve škole jiné.Lidi si mě víc všímají i když nevím z jakého důvodu a s Jennou sme se staly skvělé kámošky.
Ale pořád mě trápí Adam.Neozval se.Taky se mu nedivím.Musí se cítit strašně,ale nemůžu za to,že miluju někoho jiného.
*
Když jsem vyšla ze školy a vchodu mě čekal Josh.Dnes měli o hodinu míň,tak říkal že se pro mě staví.
"Ahoj krásko." políbil mě.
"Ahoj." skousla jsem si ret.I když sme spolu docela dlouho,pořád jsem před ním nejistá a pořád tomu nemůžu uvěřit.
"Jak bylo?"
"Nuda.Nuda.Nuda.Stačí to takhle?" zasmála jsem. "Stačí.Jsem na tom stejně." mrkl.
"Máš večer čas?" zeptal se.
"Mám,proč?"
"Chtěl bych tě vzít na večeři." pohladil mě lehce po tváři.
"Ty seš úžasný." začervenala jsem se.
*
Když jsem přišla domů,táta ještě nebyl doma.Batoh jsem hodila na zem a šla se dívat na televizi.Nudnější pořady tam být nemohly,ale stejně už se mi nechtělo vstávat a jít do pokoje.
Ozvalo se odemykání a táta přišel domů.Ale nebyl sám.Byl s nějakou ženou.
"Ahoj Kate." pozdravil mě a já se otočila a prohlížela si jeho (doufám) kamarádku.
"Ehm..Tohle je Jessica." představil mě.Přišli blíž ke mě a já si s ní podala ruku.
Vypadala docela mladě,možná až moc.Tělo ji zdobily docela dost krátké šaty a blonďaté,vlnité vlasy se jí spouštěli pod ramena.
"Kate,jsi už v takovém věku,kdy to určitě pochopíš." začal táta a já zpozorněla.Doufám,že mi teď nechce říct,že je to jeho přítelkyně.
"S Jessicou už se nějakou dobu stýkám a hodně si rozumíme a zamilovali jsme se do sebe."
"Cože?!" vyhrkla jsem.Dech se mi začal zvedat a nejradši bych ji vyhodila z domu.
"Já vím,že je to pro tebe těžké a že ještě asi nejsi moc smířená s maminkou,ale-" Už jsem to nevydržela a běžela do pokoje.Z očí se mi hrnuly slzy.Nechápu,jak mi to mohl udělat.Slíbil mi,že si žádnou přítelkyni nenajde.Že budeme spolu jen my dva a bude nám dobře.Je mi zle,když si uvědomím,že miluje někoho jiného.I když je mamka mrtvá,tak přece pořád může milovat jenom jí,ne? A navíc ta Jessica mi pro něj příjde dost mladá.A vypadá nesympaticky.
Někdo zaklepal na dveře. "Kate?" ozval se ženský hlas.Jessica.
"Nechte mě být." zamumlala jsem s polštářem na puse.Ona ale stejně otevřela.
"Je mi to líto." řekla.Začně s mím tátou a pak řekne,že je jí to líto?
"A co je vám líto?Vy můžete za to,že ste si začla s mím tátou.Slíbil mi,že do života žádnou jinou ženu,kromě mě a mé mamky nechce!Můžete za to vy!" zakřičela jsem.Divila jsem se,že za mnou táta nepřišel a nedal mi facku.
Jessica si povzdychla a sedla si na mou postel.Odtáhla jsem se.
"Zkus se podívat z pohledu táty.Taky by jsi nechtěla být zbytek svého života sama,nemám pravdu?"
"Ale má mě." Řekla jse naštvaně.Už mě to vážně unavovalo.Ať už je konečně večer a já vypadnu z tohohle domu.
"Tvůj táta je dospělý člověk a ty mu nemůžeš rozkazovat co může a co ne.Budeš se s tím muset smířit." Nesnáším ji!
"Víte co?Běžte z mého pokoje pryč!Chci být sama!" zakřičela jsem.Ještě se na mě naposled podívala a pak už konečně odešla.Doufám,že to s ní táta taky nevydrží a nechá ji,protože žít s ní v jednom domě je za trest..
Tak jsem konečně dopsala další díl:)) Co na to zatím říkáte?:)
A jak si užíváté svátky?Dostali ste pod stromeček aspoň to,co ste si přáli?:3
ČTEŠ
Mr.Perfect
RomanceSedmnáctiletá Kate žije ve skromném domě nedaleko lesa. Mamka jí zemřela v pěti letech takže žije jen s tátou. Každou noc se jí zdá o neznámém klukovi. Všechny sny jsou tak pravdivé, až jí to přijde zvláštní. Tolik jí přitahuje a chce aby se vše st...