Mr.Perfect

Bylo to tak skutečné..

"Ahoj princezno." řekl neznámý hlas.Otočila jsem se,ale nikoho jsem nespatřila.Byla jsem v nějakém pokoji.Klučičím pokoji.

"Jsem rád,že jsi přišla." řekl opět.Rozhlížela jsem se kolem sebe,ale pořád nikdo.Najednou se kolem mého pasu obmotaly dvě silné ruce.Leknutím jsem vyskočila.

"Pššt..neboj se." zašeptal mi do ucha.Nebyla jsem schopná jediného slova a také jsem se nedokázala otočit a podívat se,kdo to je.Nutilo mě se dívat jen před sebe.Začal mě hladit po břiše a mě po celém těle naskočila husí kůže.Netuším kdo to je,ale z neznámého důvodu mě přitahuje.Jako by mi teď nic nechybělo.

"Co podniknem?" zeptal se.Pořád jsem nic nedokázala říct.Nešly mi otevřít ústa a mé hlasivky jako by přestali pracovat.

"Chybělas mi." řekl smutně a opět mě hladil po břiše.

*

Rychle jsem se zvedla z postele a začala hlasitě dýchat.Tohle byl dost zvláštní sen.A ještě zvláštnější je to,že si ho pamatuju do jediného slůvka.Zašla jsem do kuchyně pro sklenici vody a napila se.Nikdy jsem se necítila tak zvláštně,ale ten sen.Bylo to tak skutečné.Podívala jsem se na hodiny a bylo 6:20.Šla jsem si ještě lehnout,protože bylo brzo na vstávání.Obvikle vstávám kolem osmi,někdy i v devět.Nešlo mi ale usnout.Pořád jsem měla v hlavě ten sen.Kdo to mohl být?Teď se mi dlouhou dobu skoro nic nezdálo,ale teď najednou tohle.A taky všechny sny hned po probuzení po chvilce z mé hlavy vyprchaly.Ale ten hlas.Nikdy jsem ho neslyšela.

Po dlouhé snaze usnout jsem se zvedla a šla se nasnídat.Udělala jsem si toasty a pak zapla televizi a dívala se na nudné pořady a modelkách,které dávaly.Nikdy bych nechtěla být modelkou.Jsou to jen vychrtlé,podvýživené holky,které si myslí jak jsou krásné.Poté jsem se oblekla a rozhodla se,že půjdu mezi lidi a to do města.Stejně jsem potřebovala něco koupit k obědu a taky začnu myslet na něco jiného než na ten sen.

Bylo něco po deváté když jsem dorazila do města.Už teď od rána tu bylo celkem rušno,na to,že je to malé město.Zašla jsem do obchodu a nakoupila věci na oběd.Zaujmuli mě dva kluci asi v mém věku.Bavili se a já přemýšlela,jestli nemají hlas jako ten kluk ze snu.Jeden mu byl podobný,ale nebyl to ten hlas.Taky proč by se mi zdálo o někom,kterého jsem životě neviděla,ani neslyšela?Třeba jsem jen kolem někoho prošla a slyšela ho mluvit a včera se mi o něm zdálo.Ale i tak je to divný.

Můj dnešní den probíhal nudně jako vždy.Odpoledne jsem si četla a pak se šla projít do lesa.Dnes jsem měla chuť se s někým sejít .Třeba s někým ze školy,ale tam se se mnou skoro nikdo nebavil.Možná Jenna.Jenna byla moje spolusedící a pár slov jsme prohodili.Dokonce mám na ní i číslo.

"Kate,ahoj!" vyhrkla radostně až mě to překvapilo.

"Ahoj Jenno.Máš čas?"

"Dneska zrovna mám.Co potřebuješ?" 

"Nechtěla by ses ke mě stavit?Pamatuješ si ještě to,kde bydlím,ne?" zasmála jsem se.

"To víš,že jo.Přijedu autobusem." řekla.

"Dobře,zatím pa."

"Pa."

Tak aspoň někdo s kým si můžu povykládat.Jenna je fajn holka,docela dost bohatá,ale milá.Bavila se se mnou jen trošku,protože většinu času trávila se svýma dvěma kámoškama.Jenna už měla asi tři kluky,ale každý jí měl jen na sex.Třeba bych jí mohla říct o tom snu.Myslím si,že by to udržela v tajnosti,protože to všem na potkání říkat nechci.

Po bytě se rozlehlo zvonění a já šla hned otevřít.

"Ahoj!" usmála se Jenna a objala mě.Nikdy se ke mě takhle nechovala,ale líbilo se mi to.