Me & My Broken Heart (CZ)

8. Kapitola - Footballplayer

Doma jsem si lehla na postel a zabořila hlavu hluboko do polštáře. Neustále mi vrtalo hlavou, co je zač a proč to udělal. Jak dlouho bude trvat, než se dozvím odpověď? Dočkám se jí vůbec? Nebo zmizí z mýho života stejně rychle jako se objevil...

Pokud vím, tak tam Erin ještě byla, když jsem odcházela. Snad bude něco vědět ona. Chtěla jsem o něm vědět něco víc. Jaký je. Jestli se takhle chová normálně, nebo co? Byla jsem naprosto mimo. Naprosto. A byla jsem neskutečně nedočkavá na odpovědi.

Víš něco? Vyťukala jsem do mobilu a poslala zprávu Erin. Pak jsem odhodila mobil vedle sebe a zadívala jsem se do stropu. Proč je na světě tolik otázek a tak málo odpovědí? Člověk je prostě strašně zvídavý.

Ne. Bohužel. Zkus zavolat Evanovi. Je to kluk, něco vědět bude.

Vzdychla jsem a nechala mobil ležet na svým místě. Nezavolám Evanovi, protože to prostě nechám být. Evan není můj až takový kamarád, aby se staral o tyhle věci, navíc má teď mnohem víc starostí než já. Takže ho nenechám ztrácet čas se mnou. 

Ale pak jsem stejně vytočila jeho číslo. 

„Dobrý den. Dovolali jste se do hlasové schránky Evana McGregora. Po tom nesnesitelném zvuku zanechte zprávu." 

Hned jsem zavěsila. Evan je nedostupný. Erin nic neví. Takže musím všechno nechat na budoucnosti. 

 -

Ve škole jsem jedinkrát potkala Ricka, který mě probodával pohledem. Jeho fialový monokl pod okem byl nepřehlédnutelný. Uchechtla jsem se nad tím a pokračovala dál v cestě ke své skřínce. 

Shodou okolností tam stál Evan a vyskočil asi tři metry nad zem. „Jess! Jak ho znáš? Víš, že je to Finn? Teda jako Finley Hitcherds, ale říká  se mu Finn? Jsi rázem slavná po celý škole! A úplně jinak než..." a v tu chvíli zmlknul. Vím co chtěl říct. Děvka, špína... 

„Slavná po celý škole? Jak? Vždyť sem nechodí, nebo jo? Počkej...Je neviditelný? Jak víš jeho jméno? A jak jsem 'slavná'?" zasmála jsem se a přitom jsem odemykala skříňku. „Jsem kluk. Mám svoje klučičí zdroje. A slavná, protože se celá ta scénka roznesla po celý škole. A máš pravdu, Finn sem vážně nechodí, ale nedávno ho přijali mezi naše fotbalisty. Ale co je divný, že nemusí chodit sem na školu, teda na vyučování. Stačí, když přijde na odpolední vyučování aspoň jednou za týden. Tomuhle se říká deal..." Tím mi řekl Evan všechny informace a zároveň se přenesl do svých myšlenek. Přestala jsem ho vnímat a jednou za čas jsem přikývla. 

Vzala jsem si ze skříňky věci, rozloučila jsem se s Evanem a došoupala jsem se do třídy. Měli jsme mít rozdělenou hodinu s Greenovou. Usedla jsem na místo vedle Erin a snažila jsem se koncentrovat na to, co mi Erin říká, ale moc mi to nešlo. Neboť jsem se neustále myšlenkama vracela k včerejšímu incidentu. 

Finn. S žádným Finnem jsem se ještě nesetkala. A musím uznat, že je to pěkný jméno. Fotbalista? Mě se zastal fotbalista. A úplně neznámý z neznámýho důvodu. Aspoň jsem si mohla být jistá, že ho minimálně jednou ještě potkám ve škole. 

Ale co jsem netušila bylo, že ho potkám odpoledne. Odpoledne po včerejšku. Zajímalo by mě, jestli ten čas ubíhá schválně tak rychle, nebo se mi to jen zdá. Narazila jsem na něj u školní jídelny, když jsem stála ve frontě. Ohlušující stůl u okna, plných fotbalistů se o něčem dohadovalo. 

A přesně mezi nima byl Finn. Všiml si mě, stejně jako já jeho. A neignoroval ten oční kontakt, prostě se zvedl a šel za mnou.