16. Kapitola - Sushi Food

4.4K 380 3
                                    

Finn mi otevřel dveře a já vstoupila. Hned jsem ucítila silnou vůni ryby a rýže. Rozhlížela jsem se kolem. Vypadalo to tady přesně tak jak jsem si to představovala. Asijské obrazy, dokonce i číšnice byly oblečené v kimonu. Myslím, že to bylo kimono.

„Dobrý den. Co si dáte?" zeptala se nás jedna z číšnic, když jsme dosedli na svá místa. Finn se na mě podíval a já jsem pokrčila rameny. „Nechám se překvapit."

„Já taky." řekl Finn a mrkl na mě. Číšnice odešla a my jsme si sundali bundy.

„Kolikrát jsi tady už byl?"

„Asi třikrát."

„Někdy mě zajímá, proč zrovna já."

„Ty co?"

„Všechno. Proč mám takovou smůlu a zároveň štěstí."

„Ségra by ti na to řekla: Protože jednorožec." řekl a na tváři se mu objevil smutný úsměv.

„Kolik jí bylo?"

„Čtrnáct a byla zažraná do jednorožců." řekl zklamaně.

„Mrzí mě to s tvojí ségrou."

Opravdu mě to mrzelo. Sice jsem nikdy neměla sestru ani bratra, ale věděla jsem, že on jí měl opravdu rád. Bylo to na něm poznat. Všechna ta bolest. Ztratil někoho, na kom mu záleželo.

Chytla jsem ho za ruku a pevně jsem jí stiskla. Z hluboka se nadechl a na tváři se mu objevil úsměv. Nechtěla jsem, aby si myslel, že tím, že se zmínil o své sestře, že zkazil tenhle večer. Nezkazil. Dokázal mi, že mu na ní opravdu záleželo. Že jednou mu třeba bude tolik záležet na mě. Dokázal mi i jen díky zmínce o jeho sestře ukázat skrytou naději, která ve mně už dávno vyhasla.

Na stole se nám objevilo jídlo. Bylo to typické sushi, které vypadalo dokonale jako jsem viděla už několikrát na internetu. A chutnalo to ještě líp.

Nějak jsem si myslela, že lepší už to být nemůže.

Samozřejmě. Omyl. Mohlo.

Kolem osmé jsme se sbalili a odešli jsme z Sushi foodu. Finn mě vzal automaticky za ruku a já jsem se sama od sebe usmála. Jako největší idiot na ulici.

„Tak jsme tady." Vydechl Finn, když jsme došli ke mně domů. Zastavil se u dveří a obrátil se ke mně čelem. Jeho oči, panebože jeho oči mě nikdy nepřestanou vznášet nad zem. Stačí jeho pohled. Stačí on a jsem jako v nebi.

HEADBOOK STATUS:

Finn je kouzelník. Jinak to není možný. Okouzlil si moje srdce. A vypadá to, že jsem opět v háji. Nekonečně v háji.

Přistoupil o krok blíž. „Tak..." řekl mi blízko obličeje. „Půjdeš se mnou na ten Halloweenský večírek?" Přistoupil ještě víc a tím mi ztížil možnost odpovědět.

Přiváděl mě do rozpaků. A věděl to.

„Ahm jo." řekl jsem.

Pousmál se a podíval se mi do očí. Hluboko do očí. Tak hluboko, že já jsem se v jeho očích ztrácela.

Pak udělal to samý jako dneska ráno. Zopakoval ten kouzelný okamžik z dnešního rána. Ten okamžik, který se mi celý den opakoval v hlavě.

Políbil mě.

Mám pro vás kráťoučký info. Budu se snažit přidávat každý den teď o prázdninách. A o Vánocích zveřejním nový příběh s názvem The size isn't important. A ještě přidám vánoční jednodílovku. Abych vám aspoň trošičku zpříjemnila čtení po jedné kapitole v týhle story. Protože v ní bude zápletka, která vás moc nepotěší. :D

-Kiki (už jenom 4 dny ♥♥♥)

Me & My Broken Heart (CZ)Kde žijí příběhy. Začni objevovat