Me & My Broken Heart (CZ)

14. Kapitola - Risk

Nemělo cenu už usínat, když jsem měla vstávat. Proto jsem se po dlouhých myšlenkách odebrala do koupelny. Ranní hygiena a úprava už mi zabrala dost času, tak to vyšlo akorát jako kdybych se do školy chystala normálně.

Nevěděla jsem, jak se rozhodnout a co budu dělat večer. Měla jsem jedinou možnost. A to poradit se s Erin.

HEADBOOK STATUS:

Erin má vždycky pravdu.

Rozloučila jsem se s mamkou, která teprve vstoupila do kuchyně v růžovém županu, který jsem jí věnovala k minulým Vánocům. 

Cestou do školy jsem se ještě stokrát rozmýšlela o tom polibku a o mých myšlenkách. Přesvědčovala jsem se, abych se postavila strachu, ale vždy jsem si pak vzpomněla tomu, co se stalo s Rickem a Evanem.

,,Sakra Jess! Oni jsou minulost. Říkala jsi, že by ses měla postavit strachu, tak to udělej. Finn je přítomnost." řekla vynervovaně Erin, když jsem jí všechno vylíčila. Zašla jsem i do svých myšlenek.

,,Ale ono je to těžký." Vzdychla jsem.

,,Nevymlouvej se."

,,To není výmluva."

,,Ne? Tak mi řekni, jaký kluk by za tebou zašel v šest ráno před dům, aby tě políbil. Nemůžeš ho srovnávat s nima. Zastal se tě, pamatuješ? I když tě vůbec neznal. Řekl ti o něčem, na čem mu záleželo. Víš, co by udělaly ostatní holky, kdyby potkaly takovýho kluka jako je Finn? Pravděpodobně by se ho držely jako klíště a nikdy ho nepustily, ale ty? Ty žiješ jen ve strachu." řekla vážně a na jejím pohledu byl vidět vztek.

Měla pravdu. Měla zatracenou pravdu. Žiju jen ve strachu a nechávám si ujít takovou příležitost, ale těžší bylo jestli na tohle jsem připravená? Na to, jet od začátku a znova. Budu schopna ho držet jako klíště? Budu schopna s ním být? Má tohle vůbec cenu? Jak moc těžký bude to zvládnout?

HEADBOOK STATUS:

Žít ve strachu znamená pomalou smrt. Postavit se strachu, znamená postavit se své smrti. Otázkou je: Přežiju?

,,Máš pravdu." řekla jsem jenom a provinila se na ní podívala. ,,ale...myslíš, že to zvládnu?"

,,Jsi Jessica Williamsová. To zvládneš. A já mám vždycky pravdu."

,,To doufám."

Uběhlo několik hodin a přišel čas na přípravu. Oblečení jsem neřešila. Neustále jsem řešila co, jak mu to řeknu a co mu řeknu.

Z mého nervózního myšlení, z kterého by každýmu ruply nervy mě vyrušil hlasitý a zároveň krátký zvonek.

Je lepší to na něj vyvalit hned?

Nejspíš ano.

Z hluboka jsem se nadechla a otevřela dveře. V nich stál samozřejmě Finn a vypadal...kouzelně nádherně. Přistoupil ke mně blíž a chtěl mě políbit, ale zastavila jsem ho dřív než se mohl dotknout mých rtů.

,,Musím ti něco říct."

Nenechala jsem ho odpovědět.

,,Je to takhle. Zažila jsem dva vztahy a oba dopadly...katastrofálně. Všechno jsem tak dlouho obrečela a bolelo mě to. Fakt. A najednou ses objevil ty. Kluk, o kterýho by stála každá holka. Věř mi, že já nejsem výjimkou, ale je to složitý. Mám strach. Mám zatraceně obrovský strach. Nechci mít jistotu, že mi neublížíš. Tu nebudu mít nikdy. Život mi nedává na výběr, ale já chci vědět, že to zvládnu. A je naprosto jedno, že tenhle proslov jsem vymýšlela dvě hodiny stejně byl k ničemu." řekla jsem v extrémní rychlosti a pohlédla jsem na Finna.

Měl zase ten svůj neutrální výraz. A to nechalo moje srdce bít rychleji než kdykoliv jindy. Vlastně jsem ani necítila jeho bití.

,,Já ti nikdy neublížím." řekl jako jediný a rozevřel náruč jako chlupatý velký méďa. Nerozmýšlela jsem se a okamžitě jsem ho objala. Měl takový ochranný objetí. Jako kdyby mě nikdy nechtěl pustit. Poznala jsem to podle pevnosti objetí.

,,Ja vím."

,,Stojím ti za ten risk? Pochopím jestli ne..."

HEADBOOK STATUS:

Finn je risk.