Spoutáni okovy - Horác x Will || Stig x Hal

Prolog

Horác

Dnes byl výjimečný den. Tedy aspoň pro mě a možná pár dalších lidí. Dnes měl přijet Will. Jsme přátelé už dlouho, ale poslední dobou jsme se, bohužel, neviděli.

Předevčírem přijela Alyss. Má pomoct princezně Kasandře pomalu začít přebírat vládu. Dorazila s tím, že brzy po ní má přijet i Will. Musel však ještě něco dořešit a dnes by měl mít hotovo a přijet.

Teď ale mířím do královy pracovny, přivítat nové skandijce, kteří zde, podle smlouvy, měli být k dispozici na pár měsíců a zajistit Araluenu bezpečí z moře. Skandijské nájezdy sice skončily, ale nahradili je jiní, před kterými jsme se museli mít také na pozoru.

Po chvilce čekání dorazili tři z nich i s menším doprovodem, který je sem měl přivést.

Doprovod čítal dva hraničáře- Gilana a Crowleyho.

Seznámili se s králem a poté si podali ruku i se mnou.

,,Toto je Horác. Přední rytíř království. Můžete se na něj kdykoliv obrátit," řekl král.

,,Těší mě," řekl jsem prostě já a postupně si podal ruku s Halem-jejich skirlem, Stigem- prvním důstojníkem lodi a Thornem- otrhaným námořníkem.

Odpověděli kývnutím hlavy.

,,Kdybyste cokoliv potřebovali, řekněte to, brzy se seznámíte i s hraničářem Willem Dohodou a dalšími lidmi. Kdy vůbec má Will přijet?" otočil se Duncan na hraničáře a mě.

,,Někdy dnes," odpověděl jsem.

Kývl. ,,Dobrá, to už je asi vše. Můžete jít."

Vyšli jsme ze dveří a chvíli procházeli chodbami v rozhovoru.

,,Nechcete tu provést a seznámit se s pár lidmi?" napadlo mě.

Hal se Stigem se spojili pohledem a kývli. ,,To by bylo skvělé," řekl Hal. ,,Mohl by se přidat i zbytek posádky?"

,,Samozřejmě."

,,Mám pro ně skočit?" nabídl se Stig.

,,A trefíš zpátky?" chtěl se ujistit Hal. Dočkal se pouze zpražení pohledem. Na to se pouze nevinně usmál.

Nad tím jsem se mohl pouze usmát. Zdálo se, že to dva mají skvělý vztah. Podobný, jako já s Willem. Úsměv mi nad touto myšlenkou trochu povadl. Už mu to trvalo dlouho. ,,Dobře, doběhni pro ně," řekl jsem nakonec.

,,A nespadni na schodech," ozval se za ním ještě Hal. V tu chvíli se ale z jeho výrazu nedalo poznat, zda se o něj vážně bojí nebo žertuje.

Stig na to už radši nereagoval a pokračoval v cestě.

O chvíli později jsem se seznámil s Lydií, Edvinem, Ingvarem, Stefanem, Jesprem a dvojčaty Wulfem a Ulfem.

,,Který z vás je který?" zeptal jsem se, neboť je nebylo možné rozeznat.

,,Já jsem Wulf."

,,A já Ulf."

Podezřívavě jsem se na ně podíval. Asi jsem strávil moc času s hraničáři a moc jim nevěřil. ,,A není to náhodou naopak, jako u snad všech dvojčat?"

Ti dva jen vykulili oči a na ostatních bylo vidět, že se usmáli. Asi ti dva byli problémoví...

Pokračovali jsme v cestě po hradě. Přidaly se k nám i Evanlyn s Alyss.

Náhle mě přepadl divný pocit. Bylo to, jako by se stalo něco nemilého.

,,Děje se něco?" zeptal se mě Thorn. Vypadalo to, že je zkušený válečník, který si všímá i nejmenších detailů.

,,Ani ne, jen mám zvláštní pocit."

,,Pocity někdy bývají dost podstatné a dost často se vyplní."

,,Uvidíme," povzdechl jsem si a trochu doufal, že to není tento případ. Tehdy jsem ještě netušil, jak moc naivní to bylo...

***
Zrovna jsme procházeli po dvoře, když v tu přiběhl osamělý kůň.

Já, Crowley, Gilan, Alyss a Evanlyn jsme ho poznali hned... Byl to Cuk, ale jeho pán s ním nebyl. Hned jsem ho chytil za uzdu. Začal ale pouze trhat hlavou k bráně.

,,Asi nám chce něco říct,"poznamenal Gilan, když Cuk nebyl k utišení.

Přikývl jsem. ,,Pojedu za ním na koni a uvidím, kam mě dovede."

,,Pojedeme s tebou. Chcete jet taky?"obrátil se po svém rozhodnutí Crowley na Volavky. I on věděl, že Will by nenechal Cuka jen tak běžet samotného- ani z žertu- takže se něco muselo stát.

,,Já půjdu něco ještě koupit na Volavku, ale místo mě určitě rád pojede tady Thorn a ostatní se určitě taky rádi projedou," pohotově odpověděl Hal. Dnes ráno ho při poměrně nevhodném žertu, který ovšem jim připadal vtipný, docela urazili a tak byl teď rád, že se jim může pomstít a zároveň se vyhnout jízdě na koni. Skandijci totiž preferovali plavbu lodi nebo obyčejnou chůzi. Co se koní týkalo, moc jim nesedli a obzvlášť Thornovi, čehož si byl mladý skirl plně vědom...

,,Dobrá, běž. Ostatní pojďte za mnou do stájí," ujal jsem se vedení. Už abychom byli na cestě.

I přes spěch jsem si ale všiml pár nemilých pohledů, které pár členů Volavek vrhlo na jejich skirla, který se jen pobaveně usmíval a pomalu se vzdaloval.

Konečně byl pro každého připravený kůň a my jsme vyrazili.

U parku jsme ještě potkali Hala, který nám zamával a se stálým úsměvem popřál hodně štěstí. Stig mu stihl zamávat zpátky. Kouknul se na Thorna a zase zpátky na Hala a spiklenecky se na něj usmál a mrkl. Gesto mu bylo vráceno a pak už jsme od něj byli moc daleko.

Cuk nás vedl cestou, jako bychom jeli na hrad Redmont asi hodinu, pak sjel kousek z cesty na menší louku a tam zastavil.

Na louce protékál potůček a blízko něj se povalovala menší torna a luk s toulcem šípů. Majitel však nikde nebyl. Hraničáři se hned dali do práce a brzy měli výsledek. Mlčky se na sebe podívali a smutně kývli.

,,Našli jste něco?" zeptala se Alyss jako první a předběhla mě tak.

,,Ano. Tady jsou stopy po boji. Jednalo se však o přesilu. Bylo to nejspíš takto: Will věděl, že jsou poblíž a nechal Cuka stranou, aby kdyžtak jel pro pomoc. Využil bahnité půdy a pokusil se napsat, odkud ona skupina pochází. Vše pro případ, že by se vše zvrtlo. Což se taky stalo. Pár jich sundal dolů se šípy a poté odhodil luk a vytáhl nože. Bylo jich ale moc. Vypadá to, že ho odnesli s sebou," popsal vše Gilan.

,,Jak to můžou vědět?" zeptal se Ingvar spíš pro sebe. Neviděl pár detailů díky své krátkozrakosti a tak se jeho otázka dala pochopit.

,,Hraničáři jsou k tomuto vycvičení. Dokáží si všimnout plno detailů, které by jiné oko přehlédlo," vysvětlil jsem mu. ,,A myslím, že se teď někdo nebude nudit."

Crowley přikývl. ,,Ano, musíme ho najít. Nejspíš bych ho hledal někde v přístavu. Zdá se, že naše milá návštěva ze Sokora si ho chce vzít s sebou domů..."

,,Na koně už znovu ne," ozval se Thorn skoro až ztrápeně a v duchu si udělal poznámku, že má Hala škádlit jen, když mu to nemůže oplatit.

,,Na koně už znovu ano. A rychle," netrpělivě jsem se na něj usmál. Musíme vyrazit co nejdřív.