Svatba Horáce a Evanlyn se nakonec nekonala. Místo toho, přišla na hrad Alyss, která měla pomoct Evanlyn pomalu přebírat království. Na hrad má také brzy dorazit i Will, který tam byl přeřazen, a Volavky, které byly poslány do Araluenu, chránit jeho...
Já, Stig, Horác a Vik právě procházíme různými uličkami. Někdy máme problém se protáhnout (tedy až na Vik...) a sem tam ani nevidíme na krok. Vik ale očividně ví kam jít. Zastaví se až u nějakého vchodu. Je menší, takže nejspíš bude postranní. Třikrát zaklepe rychle, pak počká deset sekund a ťukne dvakrát pomalu. Dveře se po chvilce otevřou na skulinku a zevnitř se ozve tichý hlas. Promluví však cizím jazykem a jediné, co dokážu poznat je, že to je otázka. Vik pohotově odpoví stejným jazykem a dveře se otevřou dokořán. Vik nám pokyne, aby jsme vstoupili.
Chvilku mi trvá, než si mé oči přivyknou světlu. Rozhlédnu se. Nacházíme se v poměrně malé místnosti. V životě jsem však neviděl takto zařízený dům. Nejspíš Nihon-džanský. Vik o něčem takovém mluvila. Prý tu má informátory a přátele zároveň.
Pohlédnu na ni. Zrovna si zouvá boty a naznačuje nám, že ji máme napodobit. Boty dáme ke stěně a následujeme drobného chlapce. Vypadá to, že má na sobě župan. Ale nějaké takové oblečení je prý pro Nihon-džin normální a tak to nechám bez komentáře.
Zaťuká na stěnu vedle posuvných dveří, prohodí pár slov s někým uvnitř a pak opatrně odsune dveře stranou.
(Musím si poznamenat, že ty dveře nevypadají zrovna bytelně a pokud bych s nimi měl manipulovat, tak velmi opatrně...)
Vstoupíme do již větší místnosti. Na zemi u nízkého stolu sedí několik lidí. Vstanou, když spatří Vik a jdou se s ní pozdravit. Pozdrav se skládá z úklony a někdy pak buď jen položení rukou na ramena nebo případně objetí.
Objetí sem nejspíš donesla Vik. Přeci jen má (nejspíš) skandijské kořeny.
Poté Vik pronese pár slov a pak ukáže k nám. Slyšíme svá jména (musím si zatleskat, že rozumím aspoň tomu...) a nejspíš ke každému z nás něco dodá. Cizinci se ukloní i směrem k nám a my to zkusíme napodobit v čele s Horácem. Ten už se nejspíš s takovými zvyky setkal. Zato nad Stigovým pokusem se musím pousmát i já, ale pak strnu a uvědomím si, že já na tom asi nebudu o nic lépe... No nic. Tento můj nedostatek radši diplomaticky přejdu...
Vzápětí už sedíme u toho nízkého stolu a rozmlouváme (konečně) v jazyce, kterému rozumím. (Vik se nám snažila ještě všechny představit, ale moje hlava tolik cizích jmen nedala...)
,,Jak již jsem zmínila, potřebujeme pomoct," zahájila Vik. ,,Otrokáři se tentokrát zaměřili na důležité osoby a vypadá to na nějakou větší organizaci. Pravděpodobně ale většina lidí ani neví, že v ní je a ví to pouze jejich nadřízení. Nicméně jako vždy u něčeho většího. Nyní se zaměřili na Araluen. Využili toho, že tam zrovna jsou i Volavky a unesli i Hala. Dokonce i mě a Willa. Ještě si netroufli unést někoho významného, když s někým je, tudíž ubírají články postupně, dokud se všechno nezboří. Snad je to dílem náhod nebo už je ta organizace rozsáhlá natolik, aby si dovolili takto velké kroky. My teď ale budeme postupovat stejně jako oni- a to malými kroky. Máme už plán, ale k němu potřebuje vaši pomoc," shrnula vše do jedné kostky. Něco z toho jsem ani já netušil. Ale čemu se můžu divit. Poté co včera prozradila, že je hlavní Crowleyho informátorka mě už asi nic nepřekvapí. Radši se o to s ní ale nebudu sázet, protože je schopná vyrukovat s celou armádou vargalů a to by nebylo vůbec příjemné. Jak prohra sázky, tak i vědomí, že v Araluenu se zase potulují ty stvůry. Těch už bylo dost. Děkuji pěkně.
,,Co přesně potřebuješ?" přešel k věci nejspíš hlavní z nich.
A to se ani nepozastaví nad tím, kdo jsou Will a Hal?! Asi jim o nás už říkala... Což rozhodně není dobrý pocit...
,,Potřebuji někoho, kdo je ochotný se nechat prodat do otroctví," řekla bez obalu.
A je to venku.
Včera jsme tento problém dost řešili. Nejdřív byl návrh prodat někoho z nás. První typ padl na Ingvara. V tom nám však zabránil Edvin. Měl přesvědčivé argumenty a Vik s ním brzy souhlasila. (Budeme potřebovat jeho sílu.)
Vypadá to, že Ingvar už jednou prodaný takto byl a Edvin si to očividně nechtěl zopakovat. (I já jsem si všiml těch dvou hrdliček a musím říct, že jsou zlatý... (Ale ne tak jako já.))
Snad vše vyjde...
Pokud se nám podaří uspět zde, tak už by mělo i všude jinde...
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
