Spoutáni okovy - Horác x Will || Stig x Hal

15. Hlídka

Ingvar

Po chvilce se naše rty oddělily. Přitáhl jsem si ho do objetí.

,,Miluji tě," zašeptal jsem mu do ucha.

,,M-myslíš to v-vážně?" vykoktal. Nejspíš ho to zaskočilo.

Pouze jsem kývl.

,,J-já tebe taky," přitiskl se mi více k hrudi.

,,Děje se něco? Proč pláčeš?"

,,J-já... Promiň. Už dávno jsem ztratil naději a teď najednou... Najednou..."

,,Pššš, pojď sem."

Kolem nás byla tma, nad námi zářily hvězdy a my tam seděli na kameni v objetí a kolébal jsem ho v náručí.

,,Klidně se prospi," zašeptal jsem.

,,Ráno bych se probudil mrtvý," zasmál se potichu.

,,To nedovolím," usmál jsem se.

,,Můžu mít otázku?" zeptal jsem se po chvilce.

,,Právě jsi ji měl," znovu se zasmál. ,,Samozřejmě. Povídej."

,,Budeš... Nebo vlastně ne... Chtěl bys se mnou chodit?"

,,A kam?" nevinně se na mě podíval. ,,Ani nevíš, jak rád."

,,Je to tedy ano?"

,,Samozřejmě."

,,I když nevíš kam?"

,,S tebou kamkoli," usmál se.

Vzájemně jsme si hleděli do očí a šťastně se usmívali.

Jak dva blázni, pomyslel jsem si.

Vlastně ne... Dva zamilovaní blázni, opravil jsem se.

,,Pojď. Budem chodit kolem, ať neusnem," vstal nakonec.

,,Ještě pět minut," zkusil jsem to.

,,Pět minut navíc chození? Dobře."

,,...Fajn. Ale musíš mě u toho držet za ruku."

,,Možná. Nejdřív se ale postav. Neuzvednu tě."

Tak fajn. Aspoň že budeš vedle mě.

Už jsme nemluvili. Jen chodili ruku v ruce dokola.

Ale stejně je tohle ta nejlepší noc mého života.

,,Můžu se zeptat? A vím, právě jsem to udělal," řekl Edvin po několika kolečkách.

,,Ptej se." Trochu jsem byl zklamaný, protože přesně to jsem mu chtěl odpovědět, ale on mě předběhl.

,,Docela dlouho to vypadalo a stále trochu vypadá, že se ti líbí Lydie...?"

,,Je to fajn holka, ale nikdy mezi námi nebylo nic víc než přátelství. Neboj. Možná jen... Kdysi jsem měl mladší sestru, ale zemřela. Nemohl jsem s tím nic dělat... Možná že kvůli tomu jsem trochu víc ochranářský... Promiň."

,,To ty mi promiň. Neměl jsem se ptát. To s tvou sestrou mě mrzí. Jestli se chceš vypovídat či svěřit, jsem tu," stiskl mi ruku o něco silněji.

,,To je v pořádku. Už je to dlouho."

,,Ani čas nedokáže zacelit některé rány. Člověk se s nimi jen naučí žít."

,,Ukonči dráhu doktora a běž na filozofa a psychologa."

,,Ani ne. Myslím, že by to nedopadlo moc dobře."