Spoutáni okovy - Horác x Will || Stig x Hal

1. Dvojitý únos

Stig

Po hodině jízdy k přístavu jsme k němu konečně dorazili. Ale výsledek byl, že jsme zjistili, že už stihli odplout.

Rychle jsme se vraceli k Araluenu a ještě jeli najít Hala.

Vzpomněl jsem si, že chtěl koupit náhradní lana a hlavně nějaké nářadí.

Našli jsme obchod, který nabízel obojí a vešli do něj. Hal v něm nebyl a ke všemu zde bylo vše rozházené a vypadalo to tu jako po boji.

Obchodník se nás nejdřív lekl a vyjel na nás, co chceme.

,,Hledáme našeho přítele," vysvětlil jsem mu a rovnou popsal Hala.

,,Ano, byl tu. Zrovna chtěl platit, když sem vtrhli ti banditi a převrátili mi to tu celé naruby. Ten mladík se statečně bránil, ale nakonec ho odvlekli s sebou."

,,A jak vypadali?"

,,Nějací cizinci. Nejspíš někde z jihu."

Měl jsem sto chutí do něčeho praštit. Vzali Hala!

,,Dobrá, děkujeme."

Naštěstí jsem se ovládl a rovnou koupil i to, co chtěl Hal koupit. Mohlo by se to hodit.

Opustili jsme obchod a podívali se po sobě.

,,Myslím, že naši milí otrokáři nám unesli nějakou důležitou osobu na obou stranách," povzdechla si Evanlyn. ,,Já s Alyss a Crowleym se budeme ale ještě určitě vrátit na hrad, dát vědět králi- mému otci."

Kývl jsem. ,,Dobře, myslím ale, že my vyplujeme. Musíme je dostihnout. Sebrali nám našeho skirla a vám také někoho důležitého, takže bychom jeli stejně." Podíval jsem se po posádce. Bude to náročná plavba, když u nás nebude Hal, aby nás navigoval. Ale i tak jsem u všech viděl odhodlané světlo v očích.

,,A vejdou se na vaši palubu ještě dva lidé?" zeptal se Crowley. ,,Nejspíš by se vám totiž hodil Gilan s Horácem. Obzvlášť, když jeden z vás chybí a navíc to je i naše záležitost, takže by bylo dobré, kdyby jeli také."

,,Není žádný problém. Jen koně se tam nevejdou."

Gilan mávl rukou. ,,Pošleme je na hrad s ostatními. Neztratí se. Nebo aspoň ten můj." Pohlédl tázavě na Horáce.

Ten pouze pokrčil rameny a řekl: ,,U mého asi bude potřeba držet ho za uzdu. Jinak jsem stejně připraven vyrazit- meč s sebou mám."

,,Já jsem také vybaven zbraněmi, takže můžeme klidně vyrazit," řekl Gilan a kývl na mě.

Gesto jsem mu oplatil.

Teď bylo na mě, abych převzal velení. ,,Edvine, máme dost zásob?" otočil jsem se na našeho kuchaře.

,,Ano, bylo v plánu vyrazit na objížďku a tak je tam vše potřebné. Ještě bych ale rád skočil támhle pro chleba a pár dalších čerstvých potravin."

,,Běž," souhlasil jsem. ,,A vem si s sebou Ingvara, ať ti to pomůže nést. Bude nás malinko víc, tudíž i víc potravin."

Oba rychle vyrazili.

S ostatními jsem se mezitím vydal k Volavce. Posádka nastoupila a za námi i Gilan s Horácem.

,,Připravte zatím plachty,"zavelel jsem.

Vše bylo připraveno a k nám pospíchali Edvin s Ingvarem. Vypadalo to, že Ingvar vzal Edvinovi všechny tašky a tak ho Edvin aspoň vedl za ruku, protože měl zrovna sundané okuláry a tak neviděl moc dobře.

,,Všichni připraveni?" zeptal jsem se skoro kompletní posádky. ,,Bude to bez něj náročná plavba."

Dostalo se mi od všech prosté kývnutí. Byli připraveni je zachránit.

Naposledy jsme zamávali zbylým na břehu, poděkovali za jejich pohostinnost, a vypluli.

Edvin byl u kormidla a Ingvar vedle něj, dvojčata u plachet a stejně tak i Jesper a Stefan. Já, Horác, Gilan a Lydie jsme stáli na přídi a sledovali moře. Někde tam pluli otrokáři a my je měli dostihnout a osvobodit naše přátele.

Čekala nás dlouhá cesta a my doufali v její úspěch.