Srdcový král (Sterek Cz)

14. Raní probuzení

Hnědovlásek se se zívnutím probudí. Protáhne své ztuhlé tělo a zamžourá do prostoru místnosti. Pohled se mu setká s nádherným výhledem na probouzející NewYork. I když mu připadalo, že toto město ani nikdy spát nechodilo. Nebylo tu v noci takové ticho, jako v jeho rodném městečku Beacon Hill. Nevídal hvězdy na noční obloze a měsíc byl většinou zahalen mraky či oblekem městského smogu. V ulicích hrála hudba z klubů a auta jezdila sem a tam. 

Povzdechne si a prohrábne si své hnědé vlasy. Jedním tahem odkryje ze sebe peřinu a vstane. Lekne se, když si uvědomí, že je od včerejšího dne stále nahý. Před očima se mu promítne včerejší událost. Bylo to tak neskutečné. Ještě nikdy necítil tak silnou rozkoš jako včera. Čím to bylo? 
Opatrně si sáhne na odhalené břicho, na kterém byly zanechány stopy po včerejší činnosti. Samovolně se mu koutky úst stočí do úsměvu. 

Rozhlédne se po pokoji, hledajíc nějaké jeho oblečení. Jeho snaha však skončí velmi rychle. Nic z jeho věcí tady není. Přehodí si tak jen okolo sebe červenou deku, která leží opodál na křesle a vyjde ven z pokoje. 

„Už jsi vzhůru?" ozve se ihned černovlasý muž, jakmile uslyší hnědovláskovi bosé nohy ťapat po schodech. 

„Ano. Je to problém?" zeptá se se zdviženým obočím Stiles, jakmile přijde do kuchyně, kde už se u linky točil starší. Posadí se na vysokou židli u pultu a svýma očima začne pozorovat Dereka. Jeho vypracované tělo se napíná pod košilí a on nemůže odtrhnout oči z toho uchvacujícího pohledu.

„Jistěže to není problém." odpoví Derek a položí zlatavý croissant na tác. Čekal, že Stilese uvidí vzhůru až tak za hodinu, ne-li později. Ale nemůže neříct, že ho chlapcovo brzké vstávání nepotěšilo. 
„Alespoň můžeme posnídat spolu." Usměje se na hnědovláska, kterému znovu v údivu, vylétlo obočí nahoru. Uchopí tác s jídlem do rukou a odnese ho k jídelnímu stolu. 

Stiles se musí také usmát. Odpověď jaká se mu dostala nečekal a byl rád. Vstane a rozejde se stejnou cestou jako černovlasý muž.
V půli cesty si však něco uvědomí. Stále má okolo sebe jen deku. 
„Dereku, nevíš kde mám oblečení?" zeptá se trochu stydlivě a tváře mu nepatrně zrůžoví. 

„Samozřejmě že vím." odpoví jakoby nic Derek a otočí se na přešlapujícího hnědovláska.

„A nechceš mi ho náhodou dát? Myslím, že ti bude má velikost trochu na nic." uchechtne se, ale to jej velmi rychle přejde, když se k němu starší rozejde.  

Derek se zastaví až pár centimetrů od Stilese a zadívá se mu do oříškových očí, ve kterých vidí vepsanou provokaci. „A potřebuješ jej snad?" otáže se a svýma rukama zabloudí k napůl odhaleným ramenům mladšího. V jede pod červenou látku a se stále upřeným pohledem do hnědých očí, deku z mladíka sundá.

Stilesovi se zatají dech jakmile z něj látka sjede a dopadne nehlučně na zem. Oplácí, se skousnutým rtem, staršímu pohled a užívá si jemných doteků na jeho těle. Derekovi dlaně, které začali prozkoumávat jeho nahé tělo, ho příjemně hřejí.

Derek se však nad zlozvykem hnědovláska zamračí a jednu svou ruku přesune na jeho tvář. Palcem pohladí skousnutý ret v úmyslu tak jej vysvobodit. Co ale nečeká je, že Stiles vsaje prst do svých úst. Staršímu se rozšíří zorničky vzrušením i překvapením. Cítí jak si Stilesův jazyk hraje s jeho palcem a on tak pocítí nával chtíče. Stačí mu vteřina, aby svůj prst nahradil svým jazykem, kterým začne prozkoumávat mladíkova ústa. Rukama si svého svěřence přitiskne více k tělu a začne mu bloudit po těle. 

Jakmile Stiles ucítí ruce na svém pozadí, nepatrně sykne. Po včerejších ranách mu zbylo na zadku pár červených míst, které se sem tam zbarvovaly do fialova. Derek ale nedbá na jeho bolestné syknutí a vyhoupne si ho za zadek do náruče. On již na nic nečeká a ovine mu nohy okolo pasu.
Polibky dostanou ještě větší intenzitu, když si Stiles přitáhne staršího více k sobě.