Další ráno jsem se probudil v celkem normální čas. Otevřel jsem oči, a rozhlédl jsem se kolem. Pan Jeon už byl vzhůru, opíral se zády o dveře, a sledoval každý můj pohyb. ,,To už beze mě nevydržíš ani jeden den?" zamumlal si pod nosem a přešel ke kraji postele. Já se pouze posadil a pokroutil jsem hlavou. Nemohl jsem bez něj usnout, nemůžu za to. ,,Jsi otravný, Jimine. Jasně jsem ti řekl, že tvou přítomnost nevyžaduji. Ráno se probudím, a ucítím malého cvrčka vedle sebe, který očividně nepochopil moje slova" pokroutil očima a posadil se ke mně. Chytl mě pod pažemi, a posadil si mě na klín. ,,Víš co bych ti měl dát?" zeptal se a políbil mě do vlasů. ,,Trest" řekl jsem trochu tišeji, a podíval jsem se mu do očí. ,,A za to, že jsi vedle mě spal v oblečení, dostaneš dvojnásobek" řekl s kamenným výrazem a já ztuhl. To znamená šest ran? Na holou? Rukou? Vždyť to bude štípat jak hrom. To už bych radši měl jednu ránu páskem. ,,Budeš počítat" ohnul si mě přes kolena, a sundal mi mé spací kalhoty i se spodním prádlem. No tak. ,,M-musím dostat šest ran?" vykoktal jsem, a podíval jsem se na něj. ,,A co bys chtěl?" ironicky se zasmál, a svou dlaň nechal na mém pozadí. ,,P-páskem" odpověděl jsem celkem sebevědomě, a nervózně jsem se kousl do rtu. Nevěřím tomu, že jsem opravdu vyměnil šest malých ran za jednu velkou, a to ještě páskem. ,,Jsi nějak odvážný, ale dobře. Jak chceš" kývl rameny, posadil mě vedle sebe a šel ke skříni. Z té vytáhl kožený pásek, a poté ji zavřel. ,,Víš co máš dělat" kývl na mě hlavou, a kousl se do rtu. To jsem ale ignoroval. Lehl jsem si na břicho, polštář jsem si přisunul k sobě, a zabořil jsem do něj hlavu, přičemž jsem jej i zkousl mezi zuby. ,,Jedna," začal počítat a já jej proklínal, že to tak natahuje. Dělá to tak vždy, jakmile řekne tři, dostanu. ,,Dva" počítal dál a já uslyšel, jak se přiblížil. ,,Tři" dokončil své počítání, a zároveň natahování mého utrpení. Ucítil jsem hodně, ale zatraceně hodně štiplavou bolest. Jakmile jsem dostal páskem po zadku, vykřikl jsem do polštáře a rozplakal jsem se. Proto si vždy beru ten polštář. ,,Vidíš, zvládl jsi to" zamumlal si pro sebe, a posadil se ke mně. ,,Shhh" povzdechl si, a začal mě hladit po vlasech. Jen jsem neustále vzlykal do polštáře, a přisunul jsem se k němu. ,,Půjdeš do vany" šeptl mi do ucha, a vzal si mě na ruce jako malé miminko. Následně se mnou šel až do koupelny. Po té kraťoučké cestě tam mě neustále hladil po vlasech, a snažil se mě utišit, abych nebrečel. ,,Bude tě to štípat, prdelko" pousmál se, a rozcuchal mi vlasy. Pustil mě pomalu na zem, a začal napouštět teplou vodu. Jen jsem stál vedle něj a tiše pofňukával. ,,Zvládneš to" dal mi pusu na krk, a jakmile voda byla napuštěná, sundal mi tričko a mile se na mě usmál. Jen jsem se mu díval do očí. Cítím se zase hloupě, protože před ním stojím nahý, ale není to takové, jako předtím. Následně se svlékl i on, moje oči ale stále zůstávaly na jeho tváři, nechci se koukat. Poté mě vzal pod pažemi, posadil se do vany a mě si posadil přímo mezi své nohy. Štípalo to jako čert, takže jsem se opět rozplakal. Pan Jeon mě hned začal hladit po vlasech, co mě na maličkou chvíli uklidnilo. ,,Jen klid, prdelko" zašeptal mi u ucha, a začal mi pokládat jemné polibky na můj krk i rameno.
Po nějaké chvíli poté přestal, vzal si do rukou žínku, a začal mi umývat záda. Poté se přesunul na má ramena, a následně na můj hrudník a břicho, takže se co nejvíce natiskl na má záda a svou hlavu si položil na mé rameno. Pouze jsem se nechal, a stále jsem tiše fňukal. ,,Jen klid, medvídku" pohladil mě po zádech a otočil si mě čelem k sobě. Mou pravou nohu si dal na své rameno, a začal po ní jezdit žínkou. Dlaně jsem nechal na svém penisu, nechci, aby se mě tam jakkoliv dotkl. To stejné udělal i s mou levou nohou. Poté přestal, a jen se na mě zíral. Musím nutně podotknout to, že obě mé nohy má na svém rameni. Poté však udělal to, co jsem moc nečekal. Prakticky mě svalil pod sebe, nohy jsem měl stále na jeho ramenou, a zíral na mě. Stále. Hlavu jsem měl tak na půl pod vodou, ale stále jsem ho mohl slyšet. Jen mi tahle poloha nepřipadala moc...normální. A upřímně, vypadal celkem i více přitažlivěji. Jeho vlasy zkrátka normálně vysely, protože jsou dlouhé. A jeho hladový pohled mě zkrátka děsil. I když vypadal...sexy? Nerad tenhle výraz požívám, a zrovna u něj, ale, je to tak. Nicméně, nebylo mi to příjemné, protože jsem na svém zadku cítil jeho penis. ,,Z tohohle pohledu se mi líbíš snad nejvíce" šeptl mi do ucha, a jemně mě do něj kousl. Pouze jsem zatajil svůj dech, a snažil jsem se být v klidu.
Nějakou chvíli jsem takhle ještě musel zůstat, dokud mě nepustil. Pan Jeon se normálně umyl, a poté jsme vylezli, osušil mě, a nechal mě se jít obléci. Když jsem byl hotov, šel jsem mu udělat snídani. Tohle bylo...moc zvláštní. Netuším, jak se mám po tomhle všem cítit. Poslední dny dělá takové divné věci pořád. Netuším, zda má nějaké své dny nadrženosti. Ale já mu s tím rozhodně nepomohu. Má svou vlastní ruku, to mu stačí. Nepotřebuje na to mé tělo. Ani se na to ještě necítím. A ještě k tomu je celkem o dost starší než já. Sice je velice atraktivní, a pěkný muž. Z určité části i milý, ale já to s ním...nechci. Nikdy. Pan Jeon je ale pan Jeon. Takže mi je jasné že pro něj jsou má slova pouze věty do větru. Ale snažit se můžu, nebo snad ne? Nic zlého by mi přeci neudělal, i když jsem se jednou málem přesvědčil o opaku.
