Punishment『JIKOOK』

𝙒𝙝𝙖𝙩 𝙖𝙧𝙚 𝙮𝙤𝙪 𝙙𝙤𝙞𝙣𝙜?

Další den jsem se probudil, a nebyl jsem sám. Kolem mého úzkého pasu byli omotané dvě mohutné paže, které samozřejmě patřily panu Jeon. Včera mi opravdu chyběl, sám nevím, jak je to možné ale je to tak. Cítil jsem se hodně sám, když Myung odešel domů. Hlavně jsem musel i usínat sám. Ale je fajn, že je konečně doma. Pouze jsem se pomalu otočil čelem k němu, no, nemyslel jsem si, že by byl taktéž vzhůru. Vždyť musí být brzy. ,,Dobré ráno" řekl svým ranním chraplákem, a více si mě natiskl na sebe. To jsem si uvědomil, že také spí nahý. Navíc, jeho vlasy jsou mokré, musel nejspíše být ve sprše. ,,D-dobré ráno" vykoktal jsem stydlivě, a snažil jsem se nevnímat to, že cítím jeho penis na svém těle. Je mi to trošku nepříjemné, stejně jako to, když jsem jej cítil na svém zadku. ,,Jak ses tu měl, když jsi byl sám?" zeptal se a začal mě svou pravou rukou hladit po stehně. To mu vydrželo jen chvíli, poté svou rukou zajel na mé pozadí. Neustále mě tam hladil, což jsem musel nějak přežít. Horší to už bylo, když svým prstem "omylem" zavadil o můj vchod. Omylem jsem ze svých úst vypustil tichý sten, a plácl jsem ho po ruce. ,,Klid, omlouvám se" zvedl ruce do obraného gesta, a na jeho obličeji se objevil úšklebek. ,,M-měl bych vám udělat snídani" vykoktal jsem, okamžitě jsem se zvedl a šel nejprve do sprchy. Netuším proč to udělal, a jak jej to jen napadlo. Horší je, že jsem zasténal. To je to, co mi teď bude neustále ležet v hlavě. Po sprše jsem se šel obléct a ihned jsem zamířil do kuchyně. Udělal jsem panu Jeon snídani a čaj. Položil jsem to na tác, a šel jsem k němu do pracovny. Zaklepal jsem na dveře, a jakmile mi povolil vejít dovnitř, otevřel jsem dveře. Položil jsem mu to na stůl, a chtěl jsem odejít. On mě však pevně sevřel za zápěstí, čímž mě zastavil. ,,Nikam" zamumlal a přitáhl si mě k sobě. ,,Chci abys byl se mnou, včera jsem musel být pryč" dodal a posadil si mě na klín, jako obvykle. ,,Pověz, jak ses tu měl?" zeptal se a začal pomalu jíst. ,,Byl jsem celý den sám" zalhal jsem, a sklopil jsem hlavu. Cítím se za to hodně provinile, ale nemůžu mu o tom říct. ,,Nudil jsem se, ani mobilní telefon mě už nebavil" dodal jsem, a začal jsem si mnout prsti. ,,Chyběl jste mi" šeptl jsem aby to neslyšel, a nervózně jsem se kousl do rtu. ,,Já ti chyběl?" zeptal se trochu překvapeně, a více si mě natiskl na sebe. ,,A-ano" vykoktal jsem a zvedl jsem k němu hlavu. ,,Také jsi mi chyběl, Jimine" zašeptal mi těsně u ucha, a jemně mě do něj kousl. Zhluboka jsem se nadechl, a zavřel jsem oči. Mám z toho zvláštní pocit. ,,Hodně moc jsi mi chyběl" dodal velmi potichu, a daroval mi jemný polibek pod ucho, a poté na krk. Je mi jasné, že to, co se tu právě teď děje, není normální. Aspoň ne pro mě. Je mnohem starší než já. I tak je ale opravdu nádherný, a vypadá mladě. ,,Jsi tak nádherný" zamumlal mi u krku, a začal mi na něj pokládat jemné polibky. Nebylo mi to po onom incidentu v jeho posteli moc příjemné, ale nejsem schopný odporovat. Mám z něj uvnitř stále strach.

,,Tak nádherný" neustále si mumlal pod nosem, a přesunul se s polibky k mému rameni. Takže mi musel trochu rozepnout košili. Není opilý, a přeci by mi nic neudělal, kdybych to nechtěl. Jsem si tím jistý. Svou pravou paží mě neustále pevně svíral kolem pasu, abych z něj nesjel na zem. Levou rukou mě hladil po stehně, a zabloudil i na vnitřní stranu. Jen jsem nechal oči zavřené, a pevně jsem k sobě tiskl své dlaně. Jen klid, Jimine. Pan Jeon se po chviličce vrátil k mému krku, kde začal nasávat mou kůži, čímž mi dělal značky. ,,P-pane" vykoktal jsem, a hlavu jsem automaticky dal na stranu. Dokud nedělá nic horšího, musím to přežít a zvládnout. ,,Co?" zeptal se, podíval se mi do očí a olízl si rty. ,,C-co to děláte?" zeptal jsem se, a podíval jsem se na něj. ,,Hraju si" usmál se, a zase začal nasávat mou kůži na krku. Kousl jsem se do rtu a zavřel jsem oči. Mám z toho zvláštní pocit, až na to, že tento pocit je i příjemný. Jakmile mě do krku kousl, vypustil jsem ze svých úst sten. Za dnešek již podruhé. Aniž bych si to uvědomil, pan Jeon mi rozepl zbytek knoflíčků na košili. Se svými jemnými polibky se přesunul na můj hrudník. V tu ránu jsem otevřel oči, a rychle jej odstrčil. Vážně se to chystal udělat. ,,P-pane, nechte mě. Prosím" zamumlal jsem, a začal jsem si svou košili co nejrychleji zapínat. ,,M-měl byste pracovat, kdybyste něco chtěl, zavolejte" vydechl jsem, vzal jsem špinavé nádobí a mířil jsem S tím do kuchyně. Tam jsem jej umyl, a šel na nějakou dobu pracovat na zahradě. Musím se nějak myšlenkami dostat někam jinam. Tohle už bylo přes čáru, i z mé strany. Neměl bych se takhle nechávat. Nechci mu odevzdat své tělo. I když jej teď udělal z určité části svým. Mám značky na krku. Pokud to uvidí rodiče, budou si myslet, že by to byl Myung. Popřípadě i pan Jeon. Ale nemohu jim o tom říct vůbec. Není to dobrý nápad. Hlavně teď. Zřejmě budu muset nosit roláky, když budu s rodiči. A když jsme tak u toho, rád bych se zase sešel s Myungem. No, snad někdy příště. Jakmile má práce byla hotová, šel jsem do pokoje, kde jsem si začal volat s rodiči. K večeru jsem si zase volal s Myungem. Dělali jsme videohovor, takže jsem musel být potichu. Párkrát jsem se o zasmál, ale ne nahlas. Sice byl bez trika, ale to mi nějak nevadilo. Stejně byl nádherný. Když byl čas, musel jsem jít za panem Jeon. Musel jsem se svléknout, ale než jsem začal. Trval na tom, aby to udělal on. Já mu to tedy, i když nerad, svolil. Když jsem byl nahý, lehl jsem si na postel, a zase jsem usnul schovaný v jeho náruči.