/5.7. 2016/
Iris Vivian Blacková seděla v letadle, které mířilo do Los Angeles. Měla létání ráda, konkrétně celý ten proces. Příjezd na letiště, odbavení, všechny ty obchůdky či káva i samotný let. Jedna z věcí, kterou u mudlů oceňovala. V tuhle chvíli měla ruku položenou na svém těhotenském bříšku uvědomovala si, že za chvíli ukončí svůj čtvrtý měsíc.
Nikdo moc nevěděl detaily okolo jejího těhotenství. Pravda byla taková, že se o těhotenství pořádně dozvěděla až na začátku června, protože se jí netýkaly žádné ranní nevolnosti. Byla dost zaneprázdněná OVCE, takže si ani nevšímala, že se jí pozastavil menstruační cyklus a usoudila, že je jen vystresovaná.
Celé to těhotenství ji velmi překvapilo, ale zároveň nikdy ani nepřipustila, že by to dítě nenechala. Také s velkou přesností věděla, kdo je jeho otcem. A právě za ním letěla. V době, když se rozešla s Killianem ještě zdaleka nevěděla, že v sobě nosí Williamovo dítě. Zároveň byla zpětně ráda, že se vše seběhlo právě takto.
William tu radostnou zprávu ještě neslyšel a ona věděla, že co nevidět už bude v LA. Pohlédla z okénka dolů a zahlédla pod sebou nápis Hollywood. Čekala, až přistanou na zem a doufala, že vše vyjde podle plánu. Těšila se na Williama a doufala, že spolu budou fungovat stejně dobře jako v březnu na stáži.
Když vystoupila z letadla a už v rukou držela svůj kufr za madlo, chystala se k východu. William tam už stál, ale oblek na sobě neměl. Pravda, bylo by v něm celkem horko. Měl na sobě volnou plážovou košili, černé Ray-Ban sluneční brýle a džínové kraťasy nad kolena. Když Iris spatřil, své brýle si posadil do vlasů a rozběhl se k ní.
Chytl ji okolo pasu a zatočil se s ní pětkrát dokola. Iris se trochu zadusila a zalekla, aby nějak neublížil jejich miminku, ale cítila se nepopsatelně šťastná. Tenhle chlap nikdy neskrýval jediný pocit, který k ní cítil. Nebylo to složité a komplikované jako s Killianem, který neustále měl nějaký problém.
,,Iris, nevěřím tomu, že jsi to opravdu ty," vyhrkl šťastně William, když ji konečně pustil na zem. ,,Kam chceš jít první? Nějaké památky? Kafe? Oběd? Nebo chceš ke mně na hotel? Jsi unavená?"
,,Wille, Wille," položila mu ukazováček na prsty, zatímco on ji stále držel kolem pasu. ,,V klidu, žádný spěch. Všechno stihneme. Už nemáme jen týden jako v březnu a nejsme omezeni dopisy. Jsem připravena s tebou procestovat celý svět."
William ji k sobě přitáhl ještě pevněji a políbil ji, jak nejlépe uměl. Těšil se na každý moment, který s ní stráví a ty čtyři měsíce bez ní bylo to největší utrpení, které mohl zažít. ,,Tak kam chceš jít, Vivi?" zeptal se a ona se zakřenila.
,,Vivi? Jako vážně?" zasmála se jeho potrhlé přezdívce a on nakrčil ramena.
,,Ty mi říkáš Wille a já tobě Vivi," vysvětlil černovlásek. ,,Will a Vivi. Není to krásné?"
,,Nejkrásnější," usoudila Iris s úsměvem od ucha k uchu. Zpozorovala, že se nedokázala přestat usmívat, jak moc byla šťastná. Nebylo to nic nucené, prostě to existovalo. ,,Dala bych si nějaký ledový zelený čaj."
,,Angličanka se nezapře," utahoval si z ní a ona mu dala lehký výchovný pohlavek. ,,Fajn, promiň, promiň. Bude ti dopřán."
Následně se společně se svou těhotnou přítelkyní vydal do jednoho z barů na pláži, který se nacházel pod slaněnými slunečníky. Iris se zasmála a poznamenala: ,,A tady je něco bez alkoholu?"
William se na ní udiveně podíval. ,,Copak se z tebe stal abstinent?"
,,A ty mě chceš takhle zkraje hned opít?" obrátila proti němu zlehka. ,,Myslíš, že mě nedostaneš za střízliva?"
William jí nabídl proutěné křesílko. ,,Blacková, stále máš ten ostrý jazyk."
,,A vy pane O'Briene, stále máte ty gentlemanské pohyby," odvětila a spokojeně se posadila do křesla.
,,Vlastně mě teď napadá, že jsme si v těch dopisech přestali úplně vykat," uvědomil si černovlasý mladík a dívka pokývala hlavou. William zaluskal na barmana a objednal jim. ,,Poprosím jednoho nealkoholnického citronového Paulanera a tady pro dámu ledový zelený čaj."
,,Paulaner? To je německé, nemýlím-li se," chytla ho ihned za slovo a on pokýval hlavou.
,,Nejlepší pivo bez alkoholu, které jsem kdy pil," zhodnotil William. ,,Dám ti ochutnat, jestli chceš."
Iris se zhluboka nadechla a usoudila, že je čas mu říct pravdu. Nemá cenu začínat nový vztah lží, o tom se poučila z toho minulého. Takže se zadívala Williamovi hluboko do očí a narovnala se. ,,Wille, ještě před vším tím dobrodružstvím, které spolu zažijeme," začala, ,,ti musím říct, že jsem zhruba měsícem zjistila jednu skutečnost, která se týká tebe i mne. A byl to hlavní důvod, proč jsem se rozhodla, že tě po škole musím vidět."
,,Povídej," pobídl O'Brien, který tušil, že se bude jednat o něco vážného, soudě podle jejího tónu. Chytl ji za ruku, velmi pevně, aby jí dokázal, že na to není vůbec sama. ,,Můžeš mi říct cokoliv."
,,Jsem ve čtvrtém měsíci," šla s pravdou ven a on začal tu informaci zpracovávat. Pohledem sjel k jejímu podbřišku a až teď všiml, co se skrývá pod volným tričkem. Tep se mu zvýšil, jak Iris chytla jeho pevněji a druhou rukou si pohladila své bříško, které se stále zvětšovalo. ,,Zjistila jsem to až na začátku června, pár dní po tom, co jsem ti konečně odepsala. Já vím, že se ti chce cestovat a ještě žít-"
,,Sklapni," přerušil ji William, zvedl se z židle a klekl se před ní do písku. Jeho kolena měl u jejích nohou a opatrně položil ruce na její bříško. ,,Tohle je něco, na co jsem čekal celý život. Nechci nic jiného než tebe a to malinké miminko. Jestli si to budeš přát, můžeme cestovat ještě nějakou chvíli než se to malé narodí nebo poté. Mě je to opravdu jedno. Mě záleží jen a jen na tom, abys byla šťastná. Nepotřebuji k tomu vidět svět, protože ten jsi mi ukázala ty už v březnu."
,,Miluju tě," vydechla Iris a uvědomila si, že je to poprvé, co to řekla nahlas. Zbožňovala Williama za to, jak se k tomu postavil. Jak by asi reagoval Killian? Určitě by jí poslal do háje a udělal by z toho její chybu. Ale ona věděla - a v tuhle chvíli i cítila - že tohle miminko nikdy nemůže být chyba.
William zvedl oči od jejího bříška a podíval se jí do očí. ,,Taky tě miluju," odpověděl jí s blaženým úsměvem na tváři a pak přitiskl rty zpět k jejich dítěti. ,,A tebe taky miluju. Budu tě chránit až do konce mého života a nikdy nedovolím, aby se ti něco stalo."
ČTEŠ
Láska je sestrou smrti IV. ✔️
FanfictionStrach už se stává denním chlebem. Hrdinové jsou o šest let starší a jejich osudy se změnily. Některým umřeli jejich nejbližší a jiní se snaží přežít tu válku, která jim hrozí. Věštba byla vyřknuta, ale hrdina je na straně zla a nemá sebemenší ponět...