Láska je sestrou smrti IV. ✔️

|PRO MĚ ZA MĚ|

/21.9. 2022/

Blaise Zabini byl z celé věci nervózní. Jeho dcera Iris věděla o jeho citech k její matce, Thalii - zatím - Blackové. Snažil se tvářit, že je vše v pořádku. Když ji potkával na ministerstvu, snažil se tvářit se správně a nedávat najevo svoje pocity. Ale copak to dokázal dělat? Tvářit se dokonce života, jak to hrozně Deanovi přeje.

Poté tu byl problém číslo dva, jeho parádní fingovaná manželka, Aurora Greengrassová, která se pohřešuje. Ale kde ji měl hledat? Za kým má jít? Byl z toho zoufalý, protože ať chtěl nebo ne, na Auroře mu záleželo, i přestože jejich vztah byl vykonstruovaný. Nechtěl pomyslet na to, že by se jí něco stalo. Nikdy v životě nemyslel, že by něco takového musel řešit.

Přemístil se do letohrádku své matky, Vivian Zabini, kde zůstala i na září, které letos bylo opravdu teplé. Měl rád ten dům jako stavbu. Mělo to retro nádech, okolo se linul potok. Jeho matka jako vždy ležela ve své zimní zahradě, ze které měla krásný výhled na hory, které před sebou měla.

Když žena svého syna viděla, zvedla se z lehátka a utíkala jej olíbat ve všech stran. Ihned mávla hůlkou a postavila jim na čaj. ,,Blaisei, zlatíčko, to je ale překvapení!" vyhrkla s úsměvem na tváři a poté si všimla, že přišel sám. ,,Kde je Aurora?"

,,Nemám ponětí," povzdechl si Blaise smutně. ,,Proto jsem i z části tady. Začala se angažovat ve věcech lady Tenebris, mamá. No a už přes dva týdny jsem ji neviděl. Prohledal jsem všechna místa, která mě napadla. Já musím najít sídlo lady Tenebris, abych ji našel."

,,Pro merlina na nebesích," vykřikla ustrašeně Vivian. ,,To je strašné. Co mohla udělat? Kdo ví, zda není někde v příkopě."

,,Vůbec netuším, co bych měl dělat," postěžoval si Blaise. ,,Tenebris je jediné, od čeho se teď mohu odrazit. Protože Řád o ní neví."

,,Takže z tebe je člen Řádu teď?" pozvedla obočí trochu pohrdavě. ,,To jsi přesvědčený, že pomyslná strana dobra vyhraje?"

,,Udělal jsem chybu minule, že jsem tomu nevěřil," zhodnotil zprudka. ,,Ale nevím, proč se tomu tak šklebíš. Ty ses za těch šest let nepřihlásila k lady Tenebris, takže opravdu nevím, nač ten pohled."

,,Zůstávám neutrální," nakrčila ramena a sledovala, jak se z konvičky do šálků nalévá čaj. ,,Jsem už starší, Blaisei. To si uvědom. Už nemám energii na nějaké rebelské počiny."

,,Pokud správně počítám, že Haroldovi de la Vito je čestných 172 let," uchechtl se Blaise a Vivian obrátila kartu.

,,Co vůbec Iris? Tuším, že byla na té zásnubní estrádě," zajímala se černovlasá žena.

Blaise se poškrábal za zátylkem. ,,Vlastně je pořád v Británii," odvětil jí a ona vytřeštila oči. ,,William s Grace odjeli do New Yorku, ale ona zde zůstala."

,,To z jakého důvodu?" pozvedla obočí pohrdavě. ,,Já jsem věřila, že William je chlap, co si dokáže udržet ženskou."

,,Maminko, nebuďme jako z devatenáctého století, prosím," požádal ji v klidu. ,,William vzal jejich dceru do Ameriky, protože tam budou v bezpečí. Ale Iris chce bojovat za své zásady, názory, zemi a rodinu, takže tu zůstala."

,,Bojuje za stranu, která prohraje," odfrkla si Vivian. ,,Má dceru, pro merlina na nebesích. Musí myslet trochu na to, aby její dcera nevyrůstala bez matky."

,,Proč si myslíš, že Řád je strana, která prohraje?" chytl ji za slovo a ona se povzdechla.

,,Myslím si, že ta holka má v sobě hodně potenciálu," zhodnotila paní Zabini. ,,Zdědila tu autoritu po svém otci a energii po své matce. Už ví, kvůli čemu lord Voldemort prohrál a může se z toho poučit."

,,A proč přesně prohrál lord Voldemort, maminko?" zajímala Blaise s přivřeným obočím. ,,Protože podle všeho, v První kouzelnické válce zásadně podcenil sílu lásky Lily Potterové, to víme všichni. Ale co udělal v Druhé kouzelnické válce tak chybného, že prohrál."

,,Neměl okolo sebe dosti velké fanatiky," odpověděla mu. ,,Malfoy utekl v momentě, kdy Potter vypadl z náruče tomu poloobrovi. A spousta dalších Smrtijedů též. Své následovníky si často držel strachem, nikoliv loajalitou."

°°°

Scorpius Malfoy byl zvláštní a rozmanitý chlapec. Na jednu stranu měl spoustu energie, kterou si vybíjel obzvláště ve famfrpálu, kde hrál za post odrážeče. Na druhou stranu měl v sobě velmi hodně nedořešených věcí, zvláště se svou samotou. Před třemi lety mu zemřela jeho milovaná maminka, Astoria Malfoyová. Věděl, že není jediným, kdo kdy ztratil rodiče. A také věděl, že jeho matka nepadla ve válce, která venku probíhala v plném proudu.

Ve třetím patře v jedné z místností, o které spousta lidí nevěděla, se nacházel klavír. Krásný, starodávný, perfektně naladěný klavír s obrovským křídlem. Za to se zasloužil jeho otec, Draco Malfoy, který chtěl, aby jeho syn trénoval svou hru i v Bradavicích. Astoria byla vynikající hráčka, takže hrál už jen kvůli tomu, že se cítil být víc s mámou.

Najednou měl pocit, že zavrzaly dveře a do místnosti někdo vstoupil. Jeho pocit byl správný, proto zanechal klavíru a otočil se na malé trojnožce. ,,Jen hraj dál, nechtěl jsem tě rušit," uchechtl se hrozně trapně Leo Nott, který v tuto chvíli studoval sedmý ročník, byl tedy o dva roky starší než Scorpius.

,,Jak o tomhle místě víš?" zeptal se ho trochu osočeně. ,,Vždycky jsem měl pocit, že tohle je jen tvoje místo."

,,Za normálních okolností jsem tu mnohem dřív než ty," poškrábal se za zátylkem. ,,Vím, že sem chodíš každý den přesně ta sedmou večerní. Tak jsem tu vždycky patnáct minut dřív, abych si tě mohl poslechnout."

,,Aby sis měl mohl poslechnout?" zopakoval vyděšeně Scorpius. ,,To mě jako stalkuješ, nebo co?"

,,Ne, to ne," bránil se Leo, ,,ale hraješ hrozně pěkně, tak procítěně. Můj táta v dětství chtěl, abych se to naučil, ale já neměl tu píli, tak to se mnou vzdal. Teď zpětně mě to mrzí, protože to zní naprosto úchvatně."

,,Tyhle skladby nemůžeš znát," odvětil Scorpius. ,,Jsou mudlovské. Máma vždycky říkala, že hudba kouzelníku stojí za starou Bellu, takže mě naučila hrát skladby od jednoho moderního orchestru - Two steps from hell."

,,Mudlovská hudba," pokýval uznale, ,,za to by mě můj otec prohodil oknem."

,,Je to Smrtijed?" zeptal se Scorpius přímo a Leo pokýval hlavou. ,,Můj táta taky byl. Dokonce má pořád Znamení Zla. Ale znovu se k tomu nevrátil. Jsem na něj pyšný, ale bojím se, že o něj přijdu, chápeš? Moje máma umřela a táta už nemůže."

,,Všiml jsem si, že hraješ dost smutné skladby," poznamenal Nott. ,,Kompenzuješ si klavírem svoje pocity?"

Scorpius Malfoy přivřel oči, zvedl se z trojnožky a rozhodil rukama. ,,Co se tady děje?" procedil mezi zubama podrážděně. ,,Pokud vím, tak se nijak víc neznáme. Hrajeme famfrpál spolu, oba jsme odrážeči. Takže proč jsi tady? Proč posloucháš, jak hraju? Proč mi křížíš cestu? Jsi nějaký buzerant, nebo co?"

,,Buzerant?" odstoupil o dva kroky zpátky. ,,To je to, co si myslíš?"

,,Vypadá to tak," vyhrkl Scorpius a začal koktat. ,,Protože já nic takového nejsem, jasné? Jsem naprosto klasický hetero člověk, co má rád holky."

,,Dobře, pro mě za mě," mávl rukou a Scorpius k němu udělal pár rychlých kroků.

,,Žádný pro mě za mě," vyjekl blonďatý Malfoy nervózně. ,,Nejsem gay, jasný? Prostě nejsem."